Podle tureckého vicepremiéra Numana Kurtulmuse bylo z práce vyhozeno celkem 103 824 státních zaměstnanců, přičemž dalších 33 483 bylo suspendováno, a to od 15. července minulého roku. Právě tehdy se o převzetí moci v zemi pokusila část armády údajně v reakci na posilování moci prezidenta Erdogana. Erdogan puč následně využil k posílení vlastní moci a zároveň vypsal i referendum týkající se ústavních reforem, které významně posilují prezidentské pravomoci. Referendum úspěšně prošlo a v evropských zemích kvůli němu docházelo i k nepokojům. Výsledkem byla i diplomatická roztržka mezi Tureckem a některými evropskými zeměmi kvůli referendu. Agitaci tureckých představitelů na svém území zakázalo například Nizozemsko.

Turecká vláda ze zosnování puče obvinila reformního islámského klerika Fetuláha Gullena, který aktuálně pobývá ve Spojených státech. Podle Kurtulmuse jsou čistky proti Gullenovým (i skrytým) sympatizantům na území Turecka nezbytností. Nutno zmínit, že kazatel Gullen to, že by měl jakýkoliv podíl na přípravách puče, odmítl.  

Podle Bloombergu turecké ministerstvo vnitra vězní e více než 50 tisíc lidí, které podezřívá z členství v Gullenově hnutí. Data pochází z 3. července letošního roku. Turecko zároveň vypsalo zatykač na 8 tisíc dalších.