Před sídlem českých králů a prezidentů se po druhé hodině odpoledne sešli účastníci Pochodu romské hrdosti – Roma Pride 2018. Akci odstartovali přednesem Manifestu romské hrdosti 2018. V něm zaznělo, že prvních sto let republiky nebylo pro Romy vůbec snadných. Ale i oni se podíleli na budování Československa a nástupnické České republiky. Proto na sebe Romové mohou být hrdí.
S hrdostí by se prý měli bránit jakékoli diskriminaci. Na tom se shodli všichni řečníci, kteří na Hradčanském náměstí promluvili. Mezi řečníky nechyběl ani předseda Pirátů Ivan Bartoš, který přítomné účastníky akce požádal, aby manifest podepsali. Je připraven předat manifest i s podpisy prezidentu Zemanovi, až jako poslanec zavítá večer do Vladislavského sálu, kde bude Miloš Zeman předávat státní vyznamenání.
„Já jsem velmi poctěn, že tu můžu promluvit. Já na téhle akci nejsem náhodou,“ zdůraznil šéf Pirátů. „V polistopadové politice jsme zažili karikatury politiků, ať to byl pan Vandas a jeho partička, ať to byl pan Sládek, přišlo mi, že tento jejich politický styl umřel. Ale nebyla to pravda,“ kroutil hlavou zklamaně Bartoš.
PhDr. Ivan Bartoš, Ph.D.
V letech 2011, 2012 a 2013 se objevila nová vlna pochodů proti Romům, kterým se prý Piráti postavili. V roce 2015 pak přišla migrační krize a politici věnovali pozornost raději uprchlíkům.
„Ale ono se ukázalo, že se uprchlická krize České republiky příliš netýká a politici často přeskočili na tu anticikánskou politiku. A nemusela to být jen SPD. Byly to i jiné strany, které oblepily města plakáty. Je potřeba říci, že jsme si v České republice všichni rovni. Nezáleží na tom, kdo s jakou kůží se narodí, nebo do prčic, ve kterém městě. To je přece úplně jedno,“ rozohnil se v jednu chvíli politik.
Z politiků dostal slovo i Karel Karika, který se vůči prezidentu Zemanovi vymezil ještě důrazněji, než před ním Bartoš. „Dnes na Hradě sedí prezident, který nepracuje ve prospěch všeho lidu,“ vypálil Karika. „Stydím se za svého prezidenta Zemana, který dnes bude vyznamenávat antihrdiny naší doby. Věřím, že tato část populace je v menšině. Jsem hrdý Rom, Čechoslovák a Evropan,“ řekl nahlas a jasně Karika.
Ostré slovní náboje proti Miloši Zemanovi použila i Romka Monika Mihaličková. „Pokud čekáte, že se prezident této země Romům omluví, tak čekáte zbytečně. Romale, prosím vás, přestaňte posílat svoje děti do segregovaných škol. Postarejte se o to, aby se vaše děti vzdělávaly v běžných školách. Klidně si o hodinu přivstaňte, ale posílejte děti do běžných škol,“ žádala účastníky pochodu romské hrdosti.
Ing. Miloš Zeman
Jedním dechem Romy žádala, aby využívali moderní technologie, aby si na mobilní telefony nahrávali pracovní pohovory a případně zachytili některé diskriminační praktiky. Právě Romové prý musejí upozorňovat na diskriminaci a sdělovat své příběhy médiím, ať už ČTK, České televizi, Českému rozhlasu a dalším. „Nečekejte, že to někdo udělá za vás,“ oznámila jasně všem účastníkům dáma.
Po ní dostal slovo ředitel neziskové organizace RomanoNET Michal Miko. Se smutkem v hlase poznamenal, že marně přemýšlí nad něčím z první republiky, na co by mohl být hrdý. „Už od roku 1918 jsou vůči nám vydávána represivní zákonná opatření,“ zdůraznil. Úkolem všech Romů proto je pevně stát za svými právy a ze všech sil je prosazovat.
Nemlčel ani představitel obecně prospěšné společnosti Khamoro Emil Vokáč, který se rozhodl přednést poselství.
„Já jsem sem přijel, abych předal jakési poselství toho, že bychom se měli mít rádi. A jak říkala Monika tady přede mnou, měli bychom se mít rádi úplně všichni,“ pronášel s mikrofonem u úst. Romové podle něj mají právo slavit vznik Československa, protože i Romové se podíleli na budování státu. „Buďme hrdí na to, čím jsme. Jsme Romové, buďme hrdí Romové. Ale jsme i Čechy a jsme i Slováky. A patříme sem a dokazujme to tak, ať si to uvědomí pan prezident, pan (Tomio) Okamura i pan (Zdeněk) Ondráček (KSČM). My jsme taky lidé,“ uzavřel své provolání k účastníkům pochodu Vokáč.
Šňůra proslovů pronesených na Hradčanském náměstí se pomalu uzavírala. Jako poslední si vzala slovo Martina Veverková, která promluvila ve jménu Socialistické solidarity. Připomněla, že první republika byla velmi pestrou zemí, ale také zemí, která v roce 1927 zavedla tzv. potulný zákon, který byl podle mladé ženy namířen i proti Romům.
Fotogalerie: - Roma Pride 2018
„V naší době se setkáváme s projevy rasismu, které by ještě před několika lety byly tabu. Ať už od prezidenta přes premiéra až po větší a menší fašizující strany,“ četla mladá žena z papíru. Český stát podle ní přehlížel problémy exekucí. Teprve před pár dny se tímto tématem začali zabývat poslanci, ale podle Veverkové s ním prozatím nic neudělali.
Není bez zajímavosti, že se na akci objevil také aktivista Tomasz Peszynski, který si málokdy nechá ujít příležitost, aby dal najevo, že s prezidentem Milošem Zemanem nesouhlasí. Se serverem ParlamentníListy.cz se však odmítl bavit. „S Parlamentními listy se bavit nebudu a s tebou teprve ne,“ sdělil fotoreportérovi ParlamentníchListů.cz.
Mezitím rozdával odznáčky s romskou vlajkou. Společnost mu dělalo pár dalších lidí, kteří si s sebou přinesli vlajky Evropské unie. Byl mezi nimi i pan Petr Lázňovský, který se k serveru ParlamentníListy.cz stavěl o něco vstřícněji. Odpověděl na otázku, proč se dnes zapojil do Pochodu romské hrdosti, ale v létě nepřišel k ukrajinské ambasádě, kde demonstranti kritizovali útoky na Romy na Ukrajině. Proč tam nebyl? „Já jsem tehdy byl v práci,“ odpověděl. A proč tam nebyli další dnešní demonstranti jako např. pan Peszynski? „Nevím,“ možná byl taky v práci,“ dodal.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Vít Hassan
