Je v pořádku hrozit blokádami vládních budov?Anketa
Naposledy jsme zveřejňovali komentář doktora Libora Roučka 23. listopadu 2022. Pak odcestoval za vnoučaty do Austrálie. V těchto dnech se zase vrátil. „Já jsem si Austrálii samozřejmě náramně užil. Mám tam dva syny a tři roky jsem tam nemohl kvůli covidu. Po třech letech jsem v Austrálii našel tři vnučky. Jedné je dva a půl roku, druhé rok a půl a té nejmenší půl roku. Bylo to krásné shledání. Většinu času jsem trávil s rodinou. Austrálie má ještě tu výhodu, že v tomto období se tam dá chodit v tričku. Ale bylo už potřeba vrátit se do Čech,“ zhodnotil Rouček.
DNA českých pravicových stran
Bývalý místopředseda Evropského parlamentu varoval ještě těsně před odjezdem, že v polovině roku 2023 přijde česká pravicová vláda s ještě horšími výmysly, než je nadstandard ve zdravotnictví. A už je to tady. Registrační poplatky, snížení slev pro manžele. Snížení valorizace důchodů v jiné než plánované výši atd. „Ano, já jsem to předpokládal, když jsme sledovali pravicové vlády v minulosti, snažily se zavést poplatky, omezit nejrůznější sociální služby, případně i zavést školné na vysokých školách. To je DNA českých pravicových stran,“ uvedl Rouček.
Není možné dát dohromady veřejné finance se slibem nezvyšovat daně. „To je věc, která trápí tuto koalici neustále. Když vezmu jako příklad Austrálii. Tady zvítězila strana s jasným plánem, co bude dělat v prvních sto dnech. U nás se zatím neví, jak bude vypadat důchodová reforma, zdravotní reforma atd. a mezi tím se zhoršuje ekonomická situace. Mezi tím vypouští vláda nejrůznější balonky např. o tom, jak zavést poplatky ve zdravotnictví. Kolikrát to nedělá ani vláda, ale Národní ekonomická rada vlády. Jednou o zrušení karenční doby, jednou o poplatcích. Kolikrát nemají ministři odvahu s tím přijít sami, nechají to na vládních ekonomech a otestují náladu veřejnosti. Máme dva a půl roku od voleb a vláda nebyla schopná přijít s jasným plánem reformy důchodového, daňového nebo zdravotnického systému,“ popisuje Rouček.
Bez spolupráce hlavních politických stran se nepohneme dopředu
Jsme jednou z mála zemí OECD, kde ekonomická výkonnost nedosáhla předcovidové úrovně. „Jsme země s obrovským deficitem státního rozpočtu a lidem se krátí příjmy tak o 15 procent a letos to bude pokračovat. Atmosféra na politické scéně je konfrontační a celkové reformy se nedají řešit jinak než v rámci celospolečenského konsenzu. Aby je pak vláda zase za další roky nezměnila. Bez spolupráce hlavních politických stran se nepohneme dopředu,“ konstatuje bývalý europoslanec.
Psali jsme:
_635477466366665011.jpg&id=25948)
A jestli ve středu podepíše spornou valorizaci penzí prezident? „Těžko říct, uvidíme, jak bude nový pan prezident reagovat. Neřekl zatím na jakou stranu se přikloní. I když podepíše, mám velké pochyby o tom, že když půjde věc k Ústavnímu soudu, bude mít vláda velké potíže vysvětlovat, proč to musela schválit v urychleném nouzovém režimu. Všichni víme, že je tady inflace jedna z největších z EU a že se také nezlepší za měsíc,“ podotýká Rouček.
Připomenul svou zkušenost z 80. let, kdy byla vysoká inflace v zemích po celém světě. „Nedržela se rok nebo dva, ale v některých zemích třeba dvanáct nebo třináct let. Já se obávám, že sliby, že v roce 2024 budeme u dvou nebo čtyř procent jsou naprosto nereálné. I domácí nákladová informace bude mnohem vyšší než 2 nebo 3 procenta. My se koncem roku snad přiblížíme devíti procentům,“ dodává s tím, že se obává, že mzdy neporostou stejným tempem. „Vyhlídky nejsou dobré a o to více je důležité vzít rozum do hrsti a aby si politické strany sedly k jednomu stolu. Jinak dopadneme špatně. V posledních letech jsme se přibližovali evropskému průměru, ale obávám se, že budeme spíš padat dolů,“ doplnil.
Náš problém je také ten, že vláda slíbila něco, co nemůže dodržet a opozice slibuje to, co už vůbec nemůže dodržet. „Neustále tu máme soutěž populistů. Kdy politici slibují líbivé věci, které nemohou splnit,“ hodnotí Rouček.
Demonstrace nic nevyřeší
Mezi tím, co Libor Rouček cestoval, se u nás uskutečnila řada demonstrací. Další je připravená na 16. dubna. Stávkovat budou i odbory kováci. „Je rozdíl, když se koná stávka v určitém podniku za lepší podmínky v práci. Jsou ochromená letiště, protože lidé chtějí mít lepší mzdy. Zaměstnanci chtějí zlepšit svou situaci přidáním peněz. Druhá věc jsou demonstrace. Pokračují. Původní organizátoři se zdiskreditovali. Ať přijde na Václavák dvacet nebo třicet tisíc lidí, nic to neřeší,“ říká Rouček. „Akorát někteří rádoby politici, jako pan Rajchl, si na tom chtějí ohřát svoji polívčičku, ale lidem, ať jsou to matky samoživitelky nebo důchodci, demonstrace nepomůžou. Budou další, ale nic nevyřeší. Řešením je, aby si sedli zástupci vlády, opozice, odbory a snažili se pro všechny najít přijatelné řešení. Pokud se to nepodaří, budeme se tady neustále hádat. Určitou výhodou pozorování České politické scény je, když jste v zahraničí. My se kolikrát hádáme o věcech, které nic nepřinesou a chleba levnější nebude.
A Roučkův první dojem po návratu domů? „Musel jsem jít hned nakoupit. A i po třech měsících člověk vidí, jak se zvýšily ceny základních věcí, pečiva, mouky, vajec, chleba. Člověk si uvědomí, že to jsou komodity, ve kterých jsme vlastně soběstační a nárůst cen u těchto potravin je vyšší než u pomerančů nebo mandarinek. Minulý týden evropský statistický úřad zveřejnil zvýšení ceny vajec v EU o 30 procent, nejméně v Německu o 18 procent, ale nejvíce v Česku o 80 procent. Přitom soběstačnost je u nás vyšší než v Německu. Co to znamená? Že problém není ani tak v EU, ale u našich zemědělců a prodejních řetězců. A tady bych očekával, že naše vláda bude chtít toto ovlivnit. Tvorbu cen výrobků, které se vyrobí u nás, může ovlivnit. Aby se neřeklo, vytvořili komisi, ale problém se neřeší,“ uzavírá Rouček.
Psali jsme:
autor: Daniela Černá
datum
