Tomáš Fürst, který se dlouhodobě zabývá matematickým modelováním a analýzou dat, upozorňuje na kanálu Zákony Bohatství na to, že věda v tradičním smyslu slova – tedy jako neustálý proces pochybování a testování hypotéz – prakticky přestala existovat.
„Věda není a nikdy nebyla o konsenzu. Věda je o tom, že jeden člověk může mít pravdu proti celému světu, pokud má data a logické argumenty,“ vysvětluje Fürst. Jsme svědky vzniku „nového náboženství“, kde se vědecké pravdy vyhlašují hlasováním nebo autoritativním rozhodnutím vyvolených expertů.
Tento proces „zblbnutí“ občanů je podle něj cílený a systematický. Pokud je společnost dlouhodobě vystavena jednostrannému tlaku a strachu, přestává rozlišovat mezi fakty a interpretacemi. Fürst v rozhovoru zdůrazňuje, že politici a korporace se naučili mistrně falšovat realitu nikoliv nutně tím, že by si vymýšleli úplné lži, ale tím, jakým způsobem selektují data.
Tento jev nazývá „třešničkováním“. Prezentována jsou pouze ta data, která potvrzují oficiální narativ, zatímco všechna ostatní jsou buď ignorována, nebo aktivně potlačována jako dezinformace. „Pravda je dnes definována jako to, co neodporuje vládnímu narativu, což je definice totalitní, nikoliv vědecká,“ podotýká matematik.
Rozdělená společnost se snáze ovládá
Pozornost věnuje roli velkých korporací, zejména v oblasti farmaceutického průmyslu. Poukazuje na fenomén známý jako „regulatory capture“, tedy stav, kdy instituce, které mají na korporace dohlížet a regulovat je, jsou ve skutečnosti těmito korporacemi ovládány. Tento střet zájmů vede k situaci, kdy se bezpečnostní standardy ohýbají ve prospěch zisku.
Fürst připomíná historii velkých farmaceutických firem, které v minulosti zaplatily miliardové pokuty za falšování studií nebo zamlčování vedlejších účinků léků. „Je fascinující, jak rychle lidé zapomněli na historii podvodů těchto firem a začali je vnímat jako spasitele lidstva, kterým je třeba bezmezně věřit a neklást jim žádné otázky,“ diví se host podcastu.
Podle Fürsta je jedním z nejtragičtějších aspektů současné doby to, jak se k této situaci postavili samotní občané. Místo toho, aby vyžadovali transparentnost a důkazy, mnozí se stali horlivými zastánci represivních opatření a cenzury.
„Zblblí občané těmto procesům ještě tleskají, protože uvěřili, že se tak děje pro jejich dobro. Neuvědomují si, že nástroje kontroly, které dnes schvalují proti svým názorovým odpůrcům, budou zítra použity proti nim samotným,“ varuje Fürst. Tento rozklad společnosti na dva nesmiřitelné tábory je podle něj záměrný, protože rozdělená společnost se mnohem snáze ovládá.
Obětovali jsme děti, zdraví i ekonomiku iluzi absolutního bezpečí
Pravda, která bude bolet, se týká především ekonomických a zdravotních dopadů uplynulých let. Matematik poukazuje na to, že dlouhodobé následky lockdownů, plošného testování a masové vakcinace se začínají projevovat až s odstupem.
Zmiňuje nárůst nadúmrtnosti v mnoha západních zemích, kterou se oficiální místa snaží vysvětlit čímkoliv jiným než možnými vedlejšími účinky medicínských experimentů nebo rozvratem zdravotní péče.
„Budeme muset čelit realitě, že jsme obětovali vzdělání dětí, psychické zdraví populace a ekonomickou stabilitu pro iluzi absolutního bezpečí, kterou nám politici slíbili, ale nedokázali splnit,“ říká v rozhovoru.
V souvislosti s falšováním dat se Fürst dotýká i tématu cenzury na sociálních sítích a v médiích. Tvrdí, že jsme vytvořili informační prostředí, ve kterém je pravda trestána, pokud je nepohodlná. To má devastující vliv na akademickou svobodu. Mnozí vědci se podle něj bojí mluvit otevřeně, protože vědí, že by přišli o granty, pozice nebo dobrou pověst.
„Akademická půda, která měla být oázou svobody slova, se proměnila v místo, kde se hlídá ideologická čistota,“ uvádí matematik. Tento proces vedl k tomu, že veřejnost dostává zkreslený obraz reality, který je následně vydáván za „vědecký fakt“.
Statistika se stala zbraní hromadného ničení rozumu
Dalším bodem jeho kritiky je způsob, jakým byla v posledních letech zneužita statistika. Jako odborník na data Fürst vysvětluje, jak snadné je vytvořit graf, který vypadá hrozivě, i když realita je odlišná. Stačí změnit měřítko, definici případu nebo selektivně vybrat časové období.
„Statistika se v rukou politiků stala zbraní hromadného ničení rozumu,“ tvrdí datový expert. Lidé jsou, podle jeho názoru, bombardováni čísly, kterým nerozumí, a která mají jediný cíl: vyvolat emocionální reakci, nejčastěji strach. Strach pak funguje jako katalyzátor poslušnosti, kdy jsou lidé ochotni vzdát se svých základních práv výměnou za pocit, stát je ochrání.
V závěru rozhovoru se Fürst zamýšlí nad tím, zda existuje cesta ven z této krize důvěry a rozumu. Jeho vize není přehnaně optimistická, ale nabízí řešení v podobě individuální zodpovědnosti. Klíčem k záchraně společnosti je návrat k logice a odvaha klást nepříjemné otázky.
„Nesmíme se nechat umlčet nálepkami dezinformátorů. Pokud něco nedává smysl matematicky ani logicky, pravděpodobně je to proto, že nám někdo lže,“ uzavírá matematik. Pravda sice bude bolet, protože si budeme muset přiznat vlastní naivitu a chyby, ale je to jediná cesta, jak se vyhnout úplnému podmanění korporátně-politickým komplexem.
Celý rozhovor působí jako naléhavé varování před ztrátou humanity v digitálním a technologickém věku. Fürstův apel na diváky je jasný: přestaňte slepě tleskat autoritám a začněte znovu používat vlastní mozek. Pouze kriticky uvažující jedinec, který se nenechá ovládat strachem a marketingovými slogany, může v nadcházející těžké době obstát. Pravda totiž, ač bolestivá, zůstává jedinou pevnou půdou pod nohama v oceánu manipulací, ve kterém se současná společnost zmítá. Pokud se nepoučíme z chyb minulosti a budeme nadále ignorovat falšování reality v přímém přenosu, riskujeme, že se probudíme do světa, kde svoboda bude jen prázdným slovem v učebnicích dějepisu, které se nikdo neodváží číst.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.










