Ve čtvrtek večer na půdě veřejnoprávní televize stanuli předseda Andrej Hryc, předseda Korektura-Andrej Hryc, exministr obrany Alexandr Vondra (ODS), slovenský režisér a dramatik Blaho Uhlár, předseda Česko-slovenské komise historiků Jan Rychlík, senior z Chebu Ivan Koranda a Dušan Krivský, slovenský občan z příhraničního města Skalica.
Debatovali spolu o rozpadu ČSFR, od něhož letos prvního ledna uplynulo už 26 let. Pan Krivský označil rozpad společného státu za vlastizradu. Připomněl, že v létě roku 1992 proběhly volby a zvolení poslanci ještě přísahali na ústavu společného státu. Jenže o pár měsíců později neváhali svůj slib porušit.
A v tu chvíli se neudržel Andrej Hryc. „Já si pamatuju, když skládal přísahu v prosinci 1989 pan prezident Havel a přísahal na Československou socialistickou republiku. To byla tehdy taková okolnost. Já bych to neoznačoval za vlastizradu. Já bych tomu neříkal sametová revoluce, já ten termín prostě nesnáším, byl to prostě převrat. Ale po rozpadu komunistického státu se prostě ukázalo, že ty dva národy jsou natolik odlišné, že nemohou žít pospolu,“ podotkl Hryc s tím, že na počátku byl proti rozdělení, ale dnes rozdělení Československa považuje za dobrý krok.
„Když se podíváme na nadávky, tak si všimněte, že české nadávky jsou análního původu, kdežto slovenské nadávky jsou původu genitálního. Nechci tady před kamerami citovat ta slova, ale my jsme opravdu úplně jiná nátura,“ doplnil Hryc.
Rychlík mu dal z pravdu. Češi a Slováci sice mají podobný jazyk, ale to samo o sobě nestačí. Oba národy mají dost odlišnou historii. Slováci po staletí neměli nic společného s českým královstvím, Slovensko patřilo do maďarských Uher a vyvíjelo se jinak.
Také Vondra má za to, že rozpad Československa byl nevyhnutelný. „Rozpadla se Jugoslávie, rozpadala se impéria a myslím si, že jsme se tomu nemohli vyhnout. Kdykoli se Československo otřásalo v základech, tak se vždycky objevilo mezi Čechy a Slováky napětí, takže si myslím, že by nás to stejně čekalo. Ale pak to má tu emoční složku. Mnoho lidí za ten stát padlo v první i ve druhé světová válce a leckdo měl Slováka nebo Čecha v rodině. Obrečeli jsme to, ale bylo to správné rozhodnutí,“ konstatoval Vondra.
Po pár minutách doplnil, že nebylo možné uspořádat referendum o rozpadu Československa, protože slovenská strana už krátce po volbách 1992 přijímala deklaraci o nezávislosti a česká strana na to musela reagovat. Oba národy by podle Vondry nedokázaly najít ani otázku, na kterou by bylo možné odpovídat. Rychlík dal v tomto exministrovi obrany jasně za pravdu. „Na s prominutím idiotskou otázku ‚jste pro společný stát‘ by v obou republikách byla kladná odpověď, jenomže to je k ničemu, protože pod pojmem společný stát si lidé v České republice a lidé ve Slovenské republice představovali něco úplně jiného,“ zdůraznil historik.
Když znovu dostal slovo Vondra, připomněl, že v Jugoslávii měli k dispozici referenda jako nástroj politického rozhodování a přitom tam došlo ke krvavé válce. „My referendum na celostátní úrovni nemáme a naše rozdělení dopadlo skvěle,“ zdůraznil Vondra. Referendum samo o sobě nezajistí po tom či onom rozhodnutí klid.
Z publika se však po celý čas hodinové rozpravy ozývaly hlasy, že mělo být uspořádáno referendum o zachování Československa a tento stát měl být zachován.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
