V roce 2008 vypukla válka mezi Ruskem a Gruzií a Svoboda prý naivně čekal, že Rada Evropy Rusko odsoudí. Ruští vojáci dodnes ovládají část gruzínského území a Gruzínci navíc varují, že se toto území snaží občas trochu nenápadně zvětšit. Po ruském útoku na ukrajinský Krym Rada Evropy alespoň pozastavila Rusku členství. Jenže vzpomínky na neoznačené ruské vojáky útočící na ukrajinský poloostrov pomalu blednou a Rusko se po pěti letech do Rady Evropy aktivně vrací. A Svoboda nad tím jen nevěřícně kroutí hlavou.
„Pro byly především německá a francouzská delegace, v rámci české delegace dva poslanci za ANO hlasovali pro, druzí dva (Piráti, ČSSD) byli proti (ale česká delegace má 6 členů!),“ napsal Svoboda v komentáři na blogu serveru Aktuálně.cz. Němci a Francouzi prý argumentovali tím, že obyčejní Rusové nesmějí ztratit přístup k Evropskému soudu pro lidská práva.
Podle Svobody je to však poměrně slabý argument, protože Rusko výroky tohoto soudu nerespektuje. Skutečným argumentem pro obnovu hlasovacích práv Ruska byla podle Svobody pravděpodobně skutečnost, že Rusko platí 7 procent rozpočtu této organizace. Pavel Svoboda se kvůli tomu na Radu Evropy zlobí.
„Rada Evropy má na starosti demokracii, lidská práva a právní stát; ruské členství v ní s jeho pohrdáním mezinárodním právem i lidskými právy je výsměchem těmto hodnotám už samo o sobě, ale ve zmíněném finančním kontextu lepší příklad pro slovo ‚chucpe‘ aby pohledal. Navíc mezi členy ruské parlamentní delegace jsou osoby, které se nacházejí na sankčním seznamu EU,“ napsal rozhořčeně.
Psali jsme:
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: mp
