Na pozici náměstka ministra vnitra prý Ruml viděl, že tep federace už slábne. Slováci postupně odmítali respektovat sílu federálních úřadů na svém území. Rozpad Československa prý Ruml těžce nesl, už kvůli obětem ze druhé světové války. „Oni umírali za Československo,“ připomněl Ruml. Rozdělení státu nám prý neprospělo. „Já si myslím, že ne. Viditelné je to třeba na rostoucím nacionalismu... My nemáme tolik společné cíle s Evropou a hájíme národní zájem. Já ten návrat k tomu českému a slovenskému nacionalismu považuji za velmi problematický,“ pokračoval.

Zdá se mu, že se česká veřejnost uzavírá čím dál víc do sebe. Dokud jsme v jednom státě měli sudetské Němce, Slováky a Čechy, společnost by byla barvitější, národ by byl jaksi vnitřně bohatší, mohl by vést pestřejší diskusi. Dnes se Rumlovi zdá, že Čechům schází sebevědomí, zatímco Slováci si ho pěstují.

Posledním hřebíčkem do rakve federace prý bylo nezvolení Václava Havla prezidentem v roce 1992. Ukazovalo se, že Češi a Slováci už se nedokázali dohodnout ani na jménu svého státu, takže bylo stále jasnější, že se nedokážou dohodnout ani na tom, jak spolu žít.