Ruské hospodářství se propadá, lidé ne a ne přestat věřit Putinovi. Ba naopak. Zprávy z Ruska, které byste měli číst

20.01.2015 20:03

Analytička Veronika Sušová Salminen rozebírá pro ParlamentníListy.cz situaci a výhledy ruské ekonomiky, možnosti její reformy a nezbytnost autority Vladimira Putina pro její prosazení. Dá se prý čekat, že ruská ekonomika krátkodobě poklesne, byť nejčernější scénáře z prosince jsou již nejspíš zapomenuty.

Ruské hospodářství se propadá, lidé ne a ne přestat věřit Putinovi. Ba naopak. Zprávy z Ruska, které byste měli číst
Foto: repro youtube, tan
Popisek: Ruský prezident Vladimir Putin

Anketa

"Řekl bych jim: Pokud nedokážete přijmout pravidla hostitelské země (...), vraťte se domů do své původní vlasti." Tak by Miloš Zeman řešil otázku problémových muslimů. Souhlasíte s ním?

99%
1%
hlasovalo: 33664 lidí

Příčiny potíží ruské ekonomiky jsou široce propírány v tamním i světovém tisku a nejnovější zprávy k tomuto tématu zanalyzovala pro ParlamentníListy.cz analytička Veronika Sušová Salminen. Očekává se pád ruské ekonomiky, ačkoliv jeho tempo má být mnohem mírnější, než se očekávalo ještě v prosinci.

Kromě toho se v zemi začíná diskutovat o zásadních ekonomických reformách, jejichž nositelem je zejména premiér Dmitrij Medveděv. Zajímavé je, že i oficiální režimní noviny přinášejí diskuzní příspěvky i expertů z řad opozice, a dokonce politických špiček devadesátých let. Základem veškerého dění však stále je následování charismatu Vladimira Putina.

Celý text Veroniky Sušové Salminen:

V poslední době je z ruského tisku patrné, že hospodářská situace země začíná přitahovat zájem novin, ale také se čím dál častěji objevuje jako téma v projevech a krocích ruských politiků. Je to celkem logický vývoj, který bylo možné očekávat a na který poukazovaly i některé sociologické výzkumy na konci roku. Někteří pozorovatelé dokonce upozorňovali na to, že Krym a celá ukrajinská krize se staly určitým neekonomickým "řešením" ekonomické stagnace v Rusku, která by přišla tak jako tak díky vyčerpání současného hospodářského modelu.

Ať tak či onak, oficiální kruhy Kremlu už několik měsíců naznačovaly celkem bez obalu, že Rusko nečeká ekonomicky dobré období, i když také nešetřily optimismem ohledně toho, že země situaci úspěšně překoná. Příčiny ruských problémů jsou také poměrně dobře známy. Jsou to ve zkratce nepříznivá konstelace vnitřní struktury ruské ekonomiky, snižování cen ropy na světových trzích, protiruské sankce jako reakce Západu na ukrajinskou politiku Kremlu, už několik let trvající odtok kapitálu a investic z Ruska a konečně s tím vším spojené oslabení rublu.

V ruském tisku se aktuálně objevila zpráva MMF, která odhaduje, že ruská ekonomika spadne o 1-3 % v letech 2015 a 2016, což jsou o něco optimističtější odhady než ty, které zveřejnily ruské úřady o něco dříve. Vedle toho podle dalších informací z OSN panuje předpoklad, že by ruská ekonomika současný vývoj měla být schopná zvládnout díky svým mimovalutním rezervám. Podle OSN se propad bude týkat také dalších zemí SNS a tedy sousedů Ruska. Premiér Medveděv také nejnověji hovořil o novém modelu pro ruskou ekonomiku, kterým by mělo být podle jeho slov hlavně podnikání a podnikatelský talent.

Levná ropa = "přátelské" Rusko?

Nězavismimaja gazeta přinesla dva zajímavé články, které se dotýkají vztahu mezi ekonomickým výkonem (respektive krizí) a režimem. V prvním z nich opoziční politik Grigorij Javlivskyj uviděl souvislost mezi levnou ropou a ruskou/sovětskou zahraniční politikou. Podle jeho předpokladu by tak – teoreticky – mohlo "agresivní" období ruské zahraniční politiky brzy skončit. Otázkou je ale jak. Druhý komentář NG se věnuje otázce pokračující podpory Putina a ekonomické situace v zemi.

Grigorij Javlijskij, zakladatel liberální strany Jabloko a dlouholetý kritik Vladimira Putina, ve svém textu hledal vztahy mezi cenou ropy a ruskou zahraniční politikou. Podle jeho názoru vyšší ceny ropy vedou Kreml v posledních čtyřiceti letech a bez ohledu na režim k asertivnějšímu zahraničně politickému postoji Moskvy. Javlinskij nabídl následující a poměrně jednoduché schéma v rámci vývoje cen ropy za barel od 70. let do roku 2014:

Nízké ceny ropy na počátku 70. let znamenaly „měkčí“ politiku SSSR, naopak jejich zvýšení ke konci 70. a na začátku 80. let vedlo podle Javlinského k agresivnějšímu postoji, včetně invaze do Afghánistánu v roce 1979 a v roce 1983 k sestřelení jihokorejského boeingu. Na konci 80. let ceny ropy výrazně klesaly v kontextu gorbačovské perestrojky a nakonec došlo k rozpadu SSSR. V 90. letech za Jelcina byly ceny ropy nízké a Rusko dělalo k Západu přátelskou a kooperativní zahraniční politiku. Po roce 2000 došlo k jejich opětovnému růstu. Putin v prvním období postupoval opatrně. Ceny ale dosáhly vrcholu kolem roku 2005, kdy se politika Ruska stává agresivnější a má silnější tendence k vojensko-politickým riskům a protizápadní politice.

"Ceny ropy spadly. Zdá se, že na dlouho. Rusko je tak ve stejné situaci jako v druhé polovině 80. let minulého století, kvůli tomu, že nic neučinilo k tomu, aby změnilo svoji strukturu ekonomiky, vytvořilo moderní společnost a evropský stát. Dnešní cena (zatím kolem 50 dolarů) odpovídá odhadem 10 dolarům za barel v cenách 70. let, a pokud je trend snižující (v letech 2000-2004 byl trend stoupající a nebyly sankce), tak je to úroveň, která směřuje k úrovni let 1985 až 1989. Tehdy to skončilo rozpadem země," shrnuje kriticky Javlinskij. Zcela shodou okolností se nechal německý vicekancléř Siegmar Gabriel slyšet, že chaos v Rusku by byl ohrožení pro Evropu.

Charisma Putina je konec hledání alternativ

Komentář Nězavisimoj se pozastavuje fakticky nad tím, že Rusko neodpovídá očekáváným demokratickým modelům, protože i za ekonomických těžkostí, které jsou stále patrnější, má Vladimir Putin silnou podporu Rusů, alespoň podle sociologických šetření. Jak deník konstatuje, "podle logiky demokratického systému provokují ekonomické těžkosti kritiky na adresu úřadů, vyvolávají aktivizaci opozice a stimulují hledání politických alternativ – jak lidí, tak i programů. V Rusku se nic ze shora zmíněného neděje. Spíše naopak: Kritika utichá, opozice se scvrkává a občané v rozhovorech se sociology vyjadřují svoji připravenost sjednotit se kolem národního lídra a jeho kurzu (ačkoliv je tento kurz pochopitelný jen v nejobecnějších rysech)."

V Rusku, jak píše komentář, není politická volba chápána jako nástroj pro východisko z krize. Naopak, zdá se, že krize vytváří potřebu maximálně vertikální správy, konsolidace kolem současné moci a zamrazení opozice. Demokratické mechanismy jako volby, výměna u moci či demokracie jsou tak pro Rusko vhodné či funkční jenom v klidné, stabilní a syté době. Nicméně není dobré podceňovat kvality V. Putina jako politika. "Je to jasný příklad charismatického lídra, který nemusí lidem nabídnout sociálně-ekonomický program, ale stačí mu říci: Následujte mě." Tím ale, jak uzavírá komentář, dochází k eliminování potřeby pochopit vlastní problémy Ruska a nehledají se jejich řešení.

Komentář částečně a asi i nevědomky vysvětluje rovněž to, proč západní tlak a protiruské sankce nefungují směrem, jakým by si to Západ přál.

Sankce, sankce… Sankce?

Sankce jsou ovšem stabilním tématem v dnešní ruské politice i v ruském tisku. Kvůli poslednímu vývoji na Donbasu, který znamenal zesílení vojenské aktivity v oblasti, je změna politiky EU vůči Rusku v nedohlednu. Poslední jednání v Bruselu to zatím potvrdlo a Rusko už bylo opětovně obviněno ze silné vojenské přítomnosti na východě Ukrajiny.

Předseda Státní dumy Naryškin sankcím věnoval část své řeči při otevření parlamentu 20. ledna. Kritizoval je pro jejich stále patrnější amorálnost a tím i porušování mezinárodního práva. Kromě toho ale i jeho projev rezonoval se současnou ekonomickou situací, když oznámil nutnost dalších korekcí ruského státního rozpočtu pro rok 2015. Další škrty jsou prý nutnost, protože "peníze nejsou nazbyt".

V úterý se ale objevila poměrně překvapivá zpráva o tom, že došlo k určitému jednání mezi evropskými producenty a ruskými úřady ohledně umožnění dovozu (neadresně) některých zakázaných potravinářských produktů do Ruska. Komsomolskaja pravda konstatovala, že by to mohlo znamenat, že Rusko zruší svoje sankce vůči zemím EU. Později se ukázalo, že se podle zprávy Gazeta.ru má konktrétně jednat o dovoz masa a brambor, které nebyly pod sankcemi, ale nesplňovaly veterinární standard RF. Mezitím deník Izvěstija ukázal na efektivní mechanismy, jak využívat některých výjimek z ruského sankčního seznamu. Evropští producenti a importéři například víc než 7x navýšili dovoz sýrů bez laktózy, které jsou ze sankčního listu vyloučeny ze zdravotních důvodů. Další firmy se snaží o to udržet svoje produkty a jméno na ruském trhu i přes současnou nepříznivou situaci. Finské Valio ohlásilo, že přeneslo svou produkci jogurtů a tvarohů do závodu firmy Ehrmann v Moskevské oblasti. Předtím v prosinci Valio navýšilo ruskou produkci svého v Rusku velmi populárního sýru Viola. Business as usual. O podobných krocích českých potravinářských firem ruský tisk zatím neinformoval.

Ceny rostou

Nárůst cen byl očekávaným důsledkem současných hospodářských problémů, ale zároveň má v případě potravin nejkonkrétnější dopad na každodenní život a výdaje ruských rodin. Podle posledních zpráv se v únoru předpokládá například nárůst cen chleba až o celkem 20 %. Rozdíly v růstu ceny se budou lišit regionálně. Vicepremiér Dvorkovič už řekl, že díky oslabení rublu se nic jiného ani čekat nedalo. Připustil, že je možné, že vláda v budoucnu přistoupí k cenové regulaci. Upozornil ale, že vláda zatím nespustila všechny mechanismy reakce na současnou ekonomickou situaci země a že existuje risk deficitu potravin v reakci na regulaci.

Jak píše Nězavisimaja gazeta, Rusko se potýká s potravinovou inflací a ceny potravin někde vyrostly až o 20 %, v některých případech až o 30 %. Státní regulace cen by ale nejspíš vedla k deficitu potravin a jejich faktickému dalšímu zdražení, jak ukazuje zkušenost z roku 2007, kdy se o to už ruská vláda pokusila. Z tohoto hlediska se státní regulování cen zdá jako málo pravděpodobné řešení.

Jeden hektar pro každého na Dálném východě

Za informaci stojí nejnovější snaha ruské vlády o to udržet nebo přilákat novou populaci na vylidňující se Dálný východ, který se pomalu ale jistě může proměnit v Achillovu patu Ruska. Podle nejnovějšího návrhu, který odsouhlasil V. Putin, dostane každý obyvatel oblasti i příchozí občan Ruska 1 ha půdy zdarma. Půdu lze využívat k zemědělským, ale i jiným podnikatelským aktivitám, k lesnímu nebo loveckému podnikání, takže iniciativa má důležitou ekonomickou dimenzi. Zároveň ale byla navržena některá omezení – země se zřejmě nebude rozdávat v blízkosti velkých měst (kde ale žije 75 % populace Dálněvýchodního federálního okruhu) a vláda si také vymínila, že jestli země nebude do 5 let využita, bude ji chtít zpět. K získání půdy nebudou mít zřejmě přístup občané jiných zemí.

Cíl projektu je poměrně jasný: Udržet populační hladinu oblasti, která se ocitá v dlouhodobé demografické krizi, a posílit regionální ekonomiku. Okruh čítá nyní kolem 6,4 milionu lidí a v roce 2001 šlo o více než 7 milionů. Hustota obyvatelstva je nejnižší v Rusku – jen 1,14 lidí na km čtverečný. Rozhodnutí připomíná podle listu Gazeta. ru politiku carského reformátora a premiéra Ruska Petra Stolypina ze začátku 20. století, kterého mimochodem Vladimir Putin obdivuje. Agrární reforma P. Stolypina tehdy přivedla na Dálný východ do roku 1917 několik stovek tisíc lidí.

Zatímco ruské úřady věří, že projekt by mohl strategicky významnému regionu pomoci, někteří experti upozornili na to, že nemusí jít o až tak atraktivní nabídku. Upozorňují hlavně na silnou čínskou přítomnost právě v oblasti zásobování, v lesnictví, sadařství nebo ve zpracování ryb. Číňané ovládají nepřímo značnou část tohoto byznysu pomocí ruských občanů a nebudou mít o novou konkurenci zájem. Podle názoru Igora Čumačenka z právní firmy věnující se trhu s nemovitostmi bude úspěch projektu záviset na konkrétních podmínkách, které vláda stanoví, včetně toho, jestli na pozemcích bude možnost stavět domy či zemědělské budovy.

Ruský domácí turismus hlásí nárůst

Nárůst domácího turismu v Rusku je jedním z dalších důsledků poklesu rublu a hospodářské stagnace v Rusku. Podle posledních zpráv narostla poptávka pro vnitroruském turismu o asi 30 až 40 %. Zvlášť populární se stalo Soči, kam letos přijelo v době novoročních svátků asi 170 tisíc turistů, zájem byl o lyžování na Severním Kavkaze, návštěvy Zlatého kruhu kolem Moskvy a bezprecedentně také o cesty na Krym. Rusové tak měli doma utratit o 30 % více než v minulém roce, jejich cesty do zahraničí se snížily o 20 až 25 % a jedinou destinací, která nepocítila jejich úbytek, má být Egypt. Ruský turistický trh ale v posledním roce postihla řada bankrotů turistických firem a stát rozhodl vyřadit celkem 165 z nich ze státního registru garancí.

Krize už dopadá na sousedství Ruska

Jak už naznačuje zpráva OSN, ekonomické problémy Ruska mají a budou mít různé přeshraniční důsledky pro jeho sousedy a země SNS. V analýze novin Gazeta.ru se mimochodem píše, že pád rublu a celková krize ekonomiky vážně poškodila ekonomiky minimálně devíti postsovětských republik, především některé středoasijské země jako Tádžikistán a Kyrgyzstán. Došlo už k propadu pracovních migrantů, a to o celkem 70 %, takže statisíce mladých lidí bez práce se nyní vracejí z Ruska domů. Příčin odchodu pracovní síly z Ruska je ale několik, vedle slabého rublu. V Rusku došlo k striktnějšímu zákonodárství ohledně práce migrantů a především je na ruském trhu stále větší nedostatek pracovních míst.

Kritickým bodem gastarbeiterské ekonomiky byly převody peněz (remitenze) z Ruska, ze kterých částečně žily celé ekonomiky a především rodiny. V případě Tádžikistánu 42 % ekonomiky, 31,5 % ekonomiky Kyrgyzstánu, 25 % Moldávie, 21 % Arménie, 12 % Gruzie a Uzbekistánu, 5,5 % Ukrajiny, 4,5 % Litvy a 2,5 % ekonomiky Ázerbájdžánu. Důsledky ruské krize se promítly také na oslabování některých národních měn a nárůstu inflace. Někteří hovoří o tom, že nápor navrátilců do Střední Asie, kde je průměrný měsíční výdělek asi 100 dolarů za měsíc, může mít nejenom sociálně-ekonomické důsledky, ale i politické důsledky směrem k větší nestabilitě.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: vss

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Klaus to odpálil, Trikolóra je ve Sněmovně, ukázal průzkum. Sílí SPD a ANO. Zato Fialova ODS je v hrůzostrašné situaci

18:07 Klaus to odpálil, Trikolóra je ve Sněmovně, ukázal průzkum. Sílí SPD a ANO. Zato Fialova ODS je v hrůzostrašné situaci

Pokud by se volby konaly nyní, ve Sněmovně by zasedlo sedm stran. Nově i Trikolóra Václava Klause ml…