Jak Beršidskij uvádí, průzkum byl realizován mezi březnem a květnem 2015 na vzorku 45 435 respondentů ve čtyřiceti zemích světa. Téměř všude se lidé dívají na Rusko v nepříznivých barvách. „Evropané jsou v tomto ohledu mnohdy ještě přísnější než Američané. Nejde přitom zdaleka jen o Poláky nebo Ukrajince, ale také o kdysi přátelsky nakloněné Němce a Francouze. Kladný vztah k Rusku má jen pár národů na Blízkém vchodě a v Latinské Americe,“ informuje Beršidskij a uvádí, že dokonce ani Turci si přes přátelské vztahy mezi Erdoganem a Putinem o Rusku nemyslí nic moc pěkného. „Moc rusofilů není navzdory antiamerickým postojům ani mezi obyvateli Venezuely. Jordánci zase nemohou Moskvě odpustit její podporu Asadova režimu,“ všímá si velký kritik Putinovy vlády Beršidskij.
Relativně dobré renomé si Rusko udržuje v Asii a Africe, což je však dle Beršidského částečně dědictvím minulosti Sovětského svazu. „V jiných částech světa se postoje vůči Rusku zejména v důsledku ukrajinského konfliktu zhoršily. Například v roce 2011 o Rusku pozitivně smýšlelo plných 49 % Američanů, dnes je to jen 22 %,“ upozorňuje ruský publicista a dodává, že ještě mnohem hůř než samotné Rusko si v očích respondentů vede prezident Vladimir Putin. „Nejvíce mu věří lidé v Africe, kde má podporu 32 %, ale v Evropě je to už jen 15 %. Negativní hodnocení ruského prezidenta často překročilo 75 %, z čehož vyplývá, že většina světové populace jej má za padoucha. Jeho americký protějšek Barack Obama jej v tomto ohledu předčí všude, a dokonce i na Blízkém východě, kde přitom není vůbec populární,“ komentuje Beršidskij.
Celý text v angličtině máte k dispozici ZDE
Beršidskij konstatuje, že 1,5 miliardy dolarů investovaných Ruskem na šíření propagandy, o kterých mluvil v únoru americký ministr zahraničí John Kerry, se dle výsledků průzkumů příliš nevyplatilo. „Zejména v Evropě a Spojených státech to byly peníze vyhozené oknem,“ píše Beršidskij a jízlivě dodává, že tyto peníze mohly být raději vynaloženy na nákup dalších hodinek v hodnotě 600 000 dolarů, které byly viděny na ruce Putinova mluvčího Dmitrije Peskova. „Putin tak v šíření své propagandy uspěl jen uvnitř Ruska. Ruská média v tomto roce obdrží ze státního rozpočtu 72,1 miliard rublu (asi 1,1 miliardy korun, pozn. redakce PL). To je jeden z důvodů, proč tolik Rusů věří, že malajsijské civilní letadlo sestřelila Ukrajina nebo Spojené státy a jejich země čelí celosvětovému spiknutí,“ uvádí Beršidskij.
„Nevěřím proto, že se budou vyplácet investice plánované BBC v Rusku s cílem čelit tamější Putinově propagandě. Hlavním důvodem je rozdíl ve financování. Dvacet milionů BBC se nezdá jako malá částka, ale v porovnání s kremelskými investicemi do propagandy jde o pakatel. Pokud bychom chtěli čelit kremelské propagandě skutečně efektivně, šlo by o nepřiměřeně nákladný podnik,“ míní Beršidskij a dodává, že i kdyby snad Západ přidal další peníze, existuje zde další překážka v podobě stále negativnějšího smýšlení Rusů o Západu. „V roce 2013 se dívalo na USA pozitivně 51 % Rusů, ale nyní je to jen 15 %. To samé platí i o Německu, ke kterému chovalo přátelské postoje před čtyřmi lety plných 78 % Rusů. Ovšem v současné době je to jen 35 %. V takové situaci neexistuje žádný způsob, jak proniknout skrze Putinovu propagandu,“ je přesvědčen Beršidskij.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: pro
