První otázka na Albrightovou byla, zda jsme od vstupu do NATO (od kterého nedávno uplynulo 20 let) nepolevili v budování společné obrany. Albrightová uvedla, že Aliance se mění a již před vstupem v Čechách vysvětlovala, že je to organizace, ve které se musí pracovat a do které se musí dávat. Nyní je prý Aliance ještě důležitější než dříve, a to kvůli akcím Ruska na Ukrajině. Souhlasila i se slovy Donalda Trumpa, že ostatní členové Aliance musí zvýšit své výdaje na zbrojení. „Já si myslím, že lidé zapomněli, že to není jen vojenská spolupráce, ale demokratická. Myslím, že by mělo jít 2 % na vojenství, ale 100 % na demokracii,“ tvrdila. Podle bývalé ministryně zahraničí se o tom musí víc mluvit. „Lidi musí rozumět tomu, proč to vlastně bylo dohromady. Na začátku, ve 49. roku, že to byly demokratické země, které se spojily, aby dělaly věci dohromady. O tom se moc nemluví,“ uvedla Albrightová.

Moderátorka Martina Spěváčková se jí pak ptala, zda mělo NATO prohlásit Rusko za největší hrozbu. Podle Albrightové by bylo soustředit se jen na Rusko chyba, když hrozba přichází i z Číny a ze strany teroristů. A také v otázce kyberbezpečnosti. „Já si myslím, že možná připisujeme Rusku a jeho prezidentovi až moc velký vliv. Putin hraje slabými kartami. Je to někdo, kdo sice byl v KGB, ale nechci darovat Putinovi tvrzení, že je nejdůležitější člověk na světě,“ říká a dodává, že pokud Putin označuje za největší tragédii dvacátého století pád Sovětského svazu, a ignoruje dvě světové války, tak „trochu přehání“.