První otázka na Albrightovou byla, zda jsme od vstupu do NATO (od kterého nedávno uplynulo 20 let) nepolevili v budování společné obrany. Albrightová uvedla, že Aliance se mění a již před vstupem v Čechách vysvětlovala, že je to organizace, ve které se musí pracovat a do které se musí dávat. Nyní je prý Aliance ještě důležitější než dříve, a to kvůli akcím Ruska na Ukrajině. Souhlasila i se slovy Donalda Trumpa, že ostatní členové Aliance musí zvýšit své výdaje na zbrojení. „Já si myslím, že lidé zapomněli, že to není jen vojenská spolupráce, ale demokratická. Myslím, že by mělo jít 2 % na vojenství, ale 100 % na demokracii,“ tvrdila. Podle bývalé ministryně zahraničí se o tom musí víc mluvit. „Lidi musí rozumět tomu, proč to vlastně bylo dohromady. Na začátku, ve 49. roku, že to byly demokratické země, které se spojily, aby dělaly věci dohromady. O tom se moc nemluví,“ uvedla Albrightová.
Moderátorka Martina Spěváčková se jí pak ptala, zda mělo NATO prohlásit Rusko za největší hrozbu. Podle Albrightové by bylo soustředit se jen na Rusko chyba, když hrozba přichází i z Číny a ze strany teroristů. A také v otázce kyberbezpečnosti. „Já si myslím, že možná připisujeme Rusku a jeho prezidentovi až moc velký vliv. Putin hraje slabými kartami. Je to někdo, kdo sice byl v KGB, ale nechci darovat Putinovi tvrzení, že je nejdůležitější člověk na světě,“ říká a dodává, že pokud Putin označuje za největší tragédii dvacátého století pád Sovětského svazu, a ignoruje dvě světové války, tak „trochu přehání“.
Pochválila činnost české armády v Afghánistánu. V Americe je prý problém s vnímáním mise vzhledem k tomu, že prezident Karzáí místo poděkování osočil americkou armádu, že působí problémy.
Fotogalerie: - Havel 80
Spěváčková se zeptala, jak jsou Česká republika a země Visegrádské čtyřky vnímány v Americe. „Když byl prezidentem Václav Havel, tak opravdu Česká republika byla brána jako morálně velikánská zem, která hrála důležitou roli. To přátelství mezi Havlem a Clintonem bylo něco opravdového,“ řekla bývalá ministryně. Polsko je dle ní jako největší zem Visegrádu a vlastník poměrně velké armády rozhodně důležité. „Já myslím, že s Maďarskem je to těžký, protože lidi znali Orbána, když byl disident, a ne, když je teď takový diktátor,“ dodala s tím, že teď je doba, kdy se všechno mění.
Ve společnosti prý chybí dialog. Albrightová souhlasila s tvrzením moderátorky, že rozdělení v české společnosti je podobné tomu v americké společnosti. Důležité je podle ní umět vyslechnout si názor někoho, kdo s vámi nesouhlasí. Za současnou situaci mohou dle jejího názoru i sociální sítě. Hlavní je dle ní nerozdělovat společnost. Svoji velkou roli prý mohou sehrát i média a skuteční politici. Ale těch skutečných politiků je dle jejího názoru dnes málo. „Momentálně to člověk nevidí. Je potřebné, aby se normální lidé zajímali o život kolem sebe. Je důležité, aby se lidé zajímali o to, kdo vede zemi a jaké máme vůdce,“ dodává Albrightová. A prý by bylo dobře, kdyby ve vrcholové politice bylo více žen.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas
