Podle Přibáně to začíná útokem na nezávislé umělce. „Pokračuje to otevřeným bojem proti menšinám a nyní už jde přímo o kulturní boj proti dekadenci v rozpadající se Evropě,“ uvedl Přibáň.
Upozornil, že by nás měla varovat změna politického kódu, ve které najednou Evropská unie představuje pro ruského prezidenta Vladimira Putina nepřítele, ba dokonce civilizační hrozbu kvůli uvolněným mravům a konzumnímu způsobu života.
Podle Přibáně si stačí přečíst Dostojevského Zápisky z podzemí, aby člověk viděl, jak hluboce zakořeněná je v ruské společnosti a dějinách tato představa o dekadentním Západu.
Rusko nemá ekonomický potenciál vést hybridní války v sousedních zemích
Podle Přibáně jiné bezpečnostní uspořádání Evropy, ve kterém by Rusko mělo právo veta, nepřichází v úvahu. I když by si to zřejmě přálo. „A i eskalace vojenského násilí a provokací má své meze. Rusko si dobře uvědomuje, že nemá ekonomický potenciál na to, aby vedlo hybridní války v sousedních zemích, ale pravděpodobně si jeho politici neuvědomují, že celková militarizace a fanatizace ruské společnosti nakonec bude destabilizovat především jeho politický systém,“ varoval Přibáň.
Podle něj teprve poté, až i samotné Rusko pochopí, že největší nebezpečí pro něj nepředstavují sousední demokratické země, ale vnitřní politický vývoj, budeme moci hovořit o „evropském Rusku“.
Srovnávání Ruska s hitlerovským Německem pokulhávají
Někteří politici na Západě ale tvrdí, že si můžeme za tento vývoj do jisté míry sami, protože Evropa a Spojené státy nepočítaly s reakcí frustrovaného Ruska a dovolily, aby se mohlo Rusko cítit ponížené. „Upozorňují na to, že právě z podobných důvodů po první světové válce se vrhl do válečného dobrodružství i Hitler,“ podotkl server.
Přibáň si ale myslí, že srovnání s nacistickým Německem pokulhávají z mnoha důvodů. „Putinovské Rusko především postrádá ideologii i totalitní politické ambice a současně nedokáže hospodářství mobilizovat tak, jako to dokázal svého času hitlerovský režim,“ uvedl Přibáň s tím, že postsovětské Rusko neplatilo žádné reparace, ale naopak dostávalo štědrou finanční podporu a ekonomickou pomoc od Německa a dalších evropských zemí v době ekonomického kolapsu v první polovině 90. let. „Těžko vinit tehdejší Evropskou unii z toho, že tyto zdroje se v Jelcinově Rusku okamžitě rozkradly a reexportovaly na Západ,“ podotkl Přibáň.
Celý text je ZDE
Podle něj vinit z postsovětského chaosu a anarchie Západ by předpokládalo, že tehdejší Rusko nemělo svou vládu a ocitlo se v pozici jakési vnějškově spravované kolonie, což pochopitelně neodpovídá dobové skutečnosti.
Poukázal na rozdíly v postsovětských zemích. „Vedle Estonska blížícího se skandinávským zemím tu máte autoritářské Rusko nebo Kazachstán s jejich smíšeným hospodářstvím nebo již zmiňovanou Ukrajinu v ekonomickém a sociálním kolapsu, který je nyní udržovaný i díky ozbrojenému konfliktu na východě a ruské intervenci,“ podotkl Přibáň.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam
