Ruský akademik vysvětlil, o co jde doopravdy USA, Rusku a Německu na Ukrajině. Putin může Americe způsobit bolest

24.04.2014 14:12

Na stránkách prestižního Valdajského klubu vyšel komentář výzkumníka Institutu mezinárodních bezpečnostních studií ruské Akademie věd Alexeje Feněnka týkající se dění na Ukrajině. Dotýká se mimo jiné i úlohy tzv. Visegrádské čtyřky, kam patří i Česká republika.

Ruský akademik vysvětlil, o co jde doopravdy USA, Rusku a Německu na Ukrajině. Putin může Americe způsobit bolest
Foto: www.kremlin.ru
Popisek: Prezident Ruské federace Vladimir Putin

Podepsání memoranda v Ženevě 17. dubna podle něho potvrdilo vůli Ruska, Spojených států a zemí Evropské unie dosáhnout kompromisu. Připomíná, že v posledních měsících se v médiích psalo o začátku nové studené války, k té ale podle něj nedošlo. Přestože se objevily symbolické sankce, Kreml a Bílý dům udržují dialog ohledně koordinované revize geopolitického uspořádání východní Evropy.

Současná situace podle něho vyvolává reminiscenci na polovinu 19. století. Po revolucích v roce 1848 byly Německo a Itálie pohlceny silnými hnutími za sjednocení, které usilovaly o revizi evropských hranic. Velmoci spolupracovaly s revizionisty, Sardinií a Pruskem, aby se podařilo prodloužit řád ustanovený Vídeňským kongresem, který přinášel zisky všem. Otázkou je podle něho to, zda to může být zopakováno znovu.

Celý text v angličtině ZDE.

USA nesmí ztratit tvář před spojenci. Na změny ale kývnout může

Feněnko pak rozebírá zájmy a pozice jednotlivých velmocí i menších států v dotčeném prostoru. Podle Feněnka administrativa Obamy nechce plnou konfrontaci s Ruskem, na druhou stranu se USA obávají, že pokud nebudou jednat s Ruskem z pozice síly, může se zpochybnit jeho úloha lídra a hlavní síly a bezpečnostní pojistky v NATO.

Vše k tématu Ukrajina ZDE

Bílý dům prý nechce ztěžovat dialog s Moskvou. Přes veškeré veřejné bouření Američané pokračují v konzultacích s Ruskem jak o připojení Krymu k Rusku, tak i o federalizaci Ukrajiny. USA se bojí, že by Rusko mohlo jednostranně změnit postsovětské hranice a USA musí dokázat spojencům, že to Rusko nemůže učinit bez souhlasu Ameriky.

Dále krize mění přítomnost USA ve východní Evropě. Ukrajinská krize pomáhá USA dosáhnout dvou cílů, tedy konsolidovat Polskem vedenou Visegrádskou skupinu (kam patří i Česká republika) a podminovat rusko-německé partnerství. Washington má také zájem na vojenské přítomnosti v Rumunsku a Bulharsku, které mají přístup k Černému moři. Spojeným státům dle Feněnka vyhovují současné hranice ve východní Evropě.

Eurasijská unie. Putin má mandát od voličů způsobit Americe nějakou bolest"

Pro Rusko je ukrajinská krize úzce spojena s otázkou EU. V říjnu 2011 Vladimir Putin totiž volal po vytvoření Eurasijské unie s hlubší integrací, než je celní unie. Moskva se snažila jako členy získat Uzbekistán, Ázerbájdžán, Arménii, Moldavsko a právě Ukrajinu. Asociační dohodu Ukrajiny s EU mohl Kreml chápat jako krok proti Eurasijské unii.

Události na Ukrajině pro Rusko neznamenaly další státní převrat, ale kolaps ukrajinského státu, kdy jednotlivé části země mají rozdílné zájmy.

Podle Feněnka se Moskvě podařily dvě věci: Relativně bezbolestné připojení Krymu a že se otázka federalizace Ukrajiny přenesla na mezinárodní úroveň. Problém pro Putina ale může být v tom, že postoj ruských občanů může být mnohem radikálnější a vyžadující, aby Rusko odpovědělo na sankce ze strany USA, například tak, aby se NATO zamezilo v přechodu do Afghánistánu, odstoupení od smlouvy o snížení počtu strategických zbraní, která byla uzavřena v roce 2010 v Praze, či aby Rusko zahájilo skutečnou podporu Sýrii a Íránu.

„Putin má mandát od voličů ´způsobit Americe nějakou bolest´a to může velmi Kremlu zkomplikovat vyjednání o federalizaci Ukrajiny,“ píše Feněnko.

Americké Polsko a proruské Velké Maďarsko

Ten také upozorňuje na to, že dvě významné země mezi Baltem a Černým mořem, Polsko a Maďarsko, se dívají na věc velmi odlišně. Polsko od poloviny devadesátých let velmi investovalo do toho, aby se Ukrajina přiblížila EU a NATO, a proto chce, aby se USA angažovaly v ukrajinské otázce. Nicméně Polsko by nemělo problém připojit si některé části Ukrajiny.

Maďarsko po první a druhé světové válce přišlo o velkou část území a velká část Maďarů je mimo území Maďarska. Premiér József Antall v roce 1991 volal po sjednocení Velkého Maďarska. To vede Maďarsko k blízkému postoji k Rusku, protože precedent na Východě by mohl vést k tomu, že by Maďaři mohli získat autonomii v Sedmihradsku, Zakarpatsku a jižním Slovensku. Rusko by mohlo podpořit maďarské aspirace jako protiváhu proti Polskem, tedy USA, dominovanou Visegrádskou skupinu.

Pokud bude Německo protiruské, ztratí úlohu balancéra

Dle názoru Feněnka bylo ukrajinskou krizí nejvíce zasaženo Německo. V Německu dle něho soupeří za posledních 20 let dvě velké skupiny. První chce obrátit Německo ve velmoc, což vyžaduje kooperaci s Ruskem. Další skupina vidí prioritu v hospodářském rozvoji regionu mezi Baltem a Černým mořem, což závisí na dobrých vztazích s Polskem, Českou republikou, Slovenskem, pobaltskými státy a Ukrajinou. K této skupině podle Feněnka směřuje protiruská rétorika Angely Merkel.

Podle Feněnka ale spory s Ruskem připraví Německo o jeho privilegovaný status v NATO jako prostředníka v hovorech s Ruskem. Role Německa v energetice EU bude také zpochybněna.

„Německo přátelské k Rusku bylo dosud vnímáno jako velmoc schopná moderovat mezi USA a Ruskem. Německo s protiruskou politikou za další ´věčně dotčenou´ zemi jako Polsko či Litva,“ míní Feněnko.

Občanská válka, federalizace, nebo západní Ukrajina v NATO

Pokud jde o ukrajinské zájmy, lze je těžko identifikovat, neboť existuje několik zájmových skupin, které se snaží uchopit moc. Ukrajinská vláda není schopná si získat autoritu.

Podle Feněnka ukrajinská vláda, která bude zvolená v květnu, má tři možnosti. První je, že potlačí nepokoje na východě a tím může obrátit Ukrajinu v novou Jugoslávii. To se stane, pokud zvítězí nacionalisté. Druhou možností je federalizace Ukrajiny do dvou či tří republik. Třetí možností je, že ukrajinské regiony bez Krymu, Charkova a Donbasu se budou integrovat do EU a NATO, budou etnicky více homogenní, tato „Ukrajina“ bude protiruskou zemí k odstrašení Ruska.

„Ať již bude výsledek jakýkoli, jedna věc je jistá – Ukrajina nepřetrvá ve svých hranicích z roku 1991. Nyní jsou její budoucí hranice diskutovány na mezinárodní úrovni. To otevírá možnosti vážných revizí hranic ve východní Evropě,“ uzavřel Feněnko.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Lukáš Petřík

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

„Krutej filmovej svět.“ Co si režisér dovolí na herečky, odhalila jedna z nich. A kdyby jen to

22:15 „Krutej filmovej svět.“ Co si režisér dovolí na herečky, odhalila jedna z nich. A kdyby jen to

Herečka Tereza Ramba byla hostem v rozhovoru Prostoru X. Řeč byla o sexismu ve filmovém průmyslu, ma…