„Ruská zahraniční politika, která v současnosti překvapuje celý svět, je v podstatě kopií domácí politiky Kremlu. Obě tyto politiky jsou realizovány po mnoho posledních letech v jakýchsi skleníkových podmínkách. Bez toho, aby čelily vlivům skutečného drsného podnebí. Nyní, když se dostaly na denní světlo, ukazuje se, jak jsou zmatené a nepropracované," kritizuje Suchov.

„Prvním vážným signálem, že se začíná měnit počasí, byly domácí masové protesty, které se konaly v zimě na přelomu let 2011 a 2012 v reakci na výsledky parlamentních voleb. Kreml se ocitl v situaci, na kterou nebyl zvyklý. Občané požadovali okamžitý zásah, místo nějakých někonečných prázdných gest," připomíná Suchov.

Situace v zahraniční politice, ve které se nyní ruské úřady nacházejí, je podle Suchova výsledkem střetu iluzí a reality. „Ruská zahraniční politika přitom měla v minulosti vždy blíž k realitě než v domáci politice, kde mohli politici prakticky bez odporu manipulovat veřejností. To samé ovšem nebylo a není možné praktikovat v oblasti zahraniční politiky, kde Rusko jedná s partnery, kteří prosazují své vlastní cíle. Vedle toho se Kreml začal před několika lety více zaměřovat na prosazování zájmů plynárenských a ropných společností," zmiňuje důležitý aspekt Suchov.