„Před několika málo dny se ve Walesu konal poslední summit NATO. Místo toho, aby členské státy řešily skutečné problémy týkající se Afghánistánu, Iráku, Sýrie a Libye, věnovali se spojenci ve své posedlosti pouze Rusku. Moskva, která přišla den před začátkem summitu s rozumným mírovým plánem, nebyla na summit vůbec pozvána. Ukrajinský prezident Petro Porošenko pozvánku ovšem obdržel. Není pochyb o tom, že takový náznak sblížení Ukrajiny se Západem uvítal s nadšením. Byť to zároveň znamená pro jeho zemi velké územní ztráty, pád ekonomiky a zbídačení Ukrajinců,“ je přesvědčen Jevsejev.
„USA a Velká Británie pojaly summit v rusofobním tónu, v čemž je podporovalo i Německo, Itále a Francie. Všechny tyto státy jsou ochotny přistoupit k dalším sankcím namířeným proti Rusku, byť to ohrožuje jejich národní zájmy. I přes omezenou nezávislost a možnost vést vlastní zahraniční politiku však tyto státy staré Evropy odmítly nést břemeno případné vojenské akce namířené proti Rusku. To národy nové Evropy reprezentované Pobaltím, Polskem a Rumunskem vyjádřily mnohem větší ochotu podřídit se americkému diktátu. Ve strachu a panice z Ruska touží mít na svém území základny NATO. Stejně jako jiné evropské státy však požadují, aby veškeré náklady nesli pouze Američané. I tyto státy záměrně ignorují fakt, že Rusko bude na nové skutečnosti reagovat způsobem, který jen stěží zvýší jejich bezpečnost,“ upozorňuje Jevsejev.
„Summit NATO tedy nedosáhl žádného hmatatelného výsledku. A to přes odvážná prohlášení ze strany většiny představitelů členských států i společné 112bodové prohlášení, které bylo na summitu přijato. Spojenci vyjádřili podporu politickému řešení urovnání konfliktu na Ukrajině, ale místo konkrétního návrhu pouze přislíbili Kyjevu finanční podporu na nastartování vojenské reformy ve výši 15 milionů eur. Taková částka přitom nebude stačit ani na pořízení kancelářských potřeb pro ukrajinské ministerstvo obrany. Je zřejmé, že NATO Ukrajině neposkytne přímou vojenskou pomoc. Aby tuto neochotu Kyjevu nějak vynahradilo, slíbilo mu užší partnerství. Ukrajinští politici však chtěli získat příslib členství v NATO,“ zmiňuje hlavní cíl ukrajinské zahraniční politiky.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: pro
Lídři EU se shodly na zvýšení tlaku na Rusko
Dobrý den, mám pár dotazů, k tomu, co pořád slyšíme. Kdo jsou to ti lídři EU? Kdo jim dal mandát něco rozhodovat a vyjednávat? A schvalujete to, co vyjednají pak i vy poslanci? Jestli ne, tak k čemu vás volíme, když pak rozhodují jiní? Neměli by ti, co jsou voleni občany mít ten nejsilnější mandát? ...
Další články z rubriky

20:40 Zcela otevřený Orbán: Vyhlídka na evropské zemětřesení
Viktor Orbán v rozhovoru shrnul, z čeho pramení evropské problémy a proč Evropa míří k porážce. Sám …
- 18:00 „Jedete v dozimetru, bitcoinu, kampeličce“. Jiří Pospíšil neposlouchal rád
- 16:05 Ceny se tu blíží Západu, životní úroveň mnohem méně, rozebírá ekonom
- 5:30 Havel jim udělil milost. Pravda o únosu letadla z majora Zemana
- 20:37 Loutkáře máte v Rusku, soptila Leyenová. Sype se jí prý i vlastní frakce
- 12:45 Poučování lůzy z festivalového luxusu. Holec zdraví Vary