„Před několika málo dny se ve Walesu konal poslední summit NATO. Místo toho, aby členské státy řešily skutečné problémy týkající se Afghánistánu, Iráku, Sýrie a Libye, věnovali se spojenci ve své posedlosti pouze Rusku. Moskva, která přišla den před začátkem summitu s rozumným mírovým plánem, nebyla na summit vůbec pozvána. Ukrajinský prezident Petro Porošenko pozvánku ovšem obdržel. Není pochyb o tom, že takový náznak sblížení Ukrajiny se Západem uvítal s nadšením. Byť to zároveň znamená pro jeho zemi velké územní ztráty, pád ekonomiky a zbídačení Ukrajinců,“ je přesvědčen Jevsejev.
„USA a Velká Británie pojaly summit v rusofobním tónu, v čemž je podporovalo i Německo, Itále a Francie. Všechny tyto státy jsou ochotny přistoupit k dalším sankcím namířeným proti Rusku, byť to ohrožuje jejich národní zájmy. I přes omezenou nezávislost a možnost vést vlastní zahraniční politiku však tyto státy staré Evropy odmítly nést břemeno případné vojenské akce namířené proti Rusku. To národy nové Evropy reprezentované Pobaltím, Polskem a Rumunskem vyjádřily mnohem větší ochotu podřídit se americkému diktátu. Ve strachu a panice z Ruska touží mít na svém území základny NATO. Stejně jako jiné evropské státy však požadují, aby veškeré náklady nesli pouze Američané. I tyto státy záměrně ignorují fakt, že Rusko bude na nové skutečnosti reagovat způsobem, který jen stěží zvýší jejich bezpečnost,“ upozorňuje Jevsejev.
„Summit NATO tedy nedosáhl žádného hmatatelného výsledku. A to přes odvážná prohlášení ze strany většiny představitelů členských států i společné 112bodové prohlášení, které bylo na summitu přijato. Spojenci vyjádřili podporu politickému řešení urovnání konfliktu na Ukrajině, ale místo konkrétního návrhu pouze přislíbili Kyjevu finanční podporu na nastartování vojenské reformy ve výši 15 milionů eur. Taková částka přitom nebude stačit ani na pořízení kancelářských potřeb pro ukrajinské ministerstvo obrany. Je zřejmé, že NATO Ukrajině neposkytne přímou vojenskou pomoc. Aby tuto neochotu Kyjevu nějak vynahradilo, slíbilo mu užší partnerství. Ukrajinští politici však chtěli získat příslib členství v NATO,“ zmiňuje hlavní cíl ukrajinské zahraniční politiky.
Celý text v angličtině najdete ZDE.
„Některé členské státy NATO sice souhlasily s prodejem zbraní Ukrajině, ale jedná se o starší typy s životností maxiálně 25 let. Je tedy otázkou, jak dobře budou fungovat v praxi. Jedná se zejména o vojenská letadla, která se na Ukrajině nevyrábí. Provoz takového zařízení navíc vyžaduje kvalifikovaný personál a dostatek náhradních dílů. V opačném případě tyto zbraně nejsou víc než jen hromadou zbytečného šrotu,“ míní Jevsejev.
NATO rovněž rozhodlo, že v příštích dvanácti měsících rozmístí ve členských státech sousedících s Ruskem jednotky rychlého nasazení v počtu 4000 vojáků. Tyto jednotky se budou účastnit pravidelných cvičení a na jejich výcvik se chystají USA vyčlenit jednu miliardu dolarů. Sídlo by měly mít v Polsku. Je zřejmé, že na takové manévry bude Rusko reagovat. Nejspíš ještě letos změní svoji vojenskou doktrínu a USA a NATO v ní označí jako své nepřátele. „Cvičení spojenců v Černém moři, na Baltu, v Barentsově moři, Polsku a v pobaltských státech možná přinutí Rusko nasadit jaderné zbraně na Krym a do Kaliningradské oblasti. Zároveň v těchto oblastech Rusko posílí své loďstvo,“ predikuje Jevsejev další vývoj.
Těžko si podle Jevsejeva představit, jak se po tomto předpokládaném vývoji stanou evropské státy bezpečnějšími. „A to ještě existuje varianta, že Rusko znovu otevře vojenskou základnu na Kubě, což bude mít přímý dopad na národní bezpečnost USA,“ dodává Jevsejev.
Údajný úspěch summitu NATO se podle Jevsejeva jeví ve všech směrech velmi pochybně. „Spojenci jasně prokázali, že nejsou ochotni kvůli konfliktu na Ukrajině riskovat s Ruskem větší roztržku. Ve skutečnosti uštědřili spojenci na summitu Kyjevu těžký úder. Ukrajina si snad konečně uvědomila, že musí své územní spory řešit samostatně. Neexistuje tedy šance, že by NATO nabídlo Ukrajině akční plán členství do příštího summitu, který se koná za dva roky v Polsku. Takové čekání se může zdát zemi, která se právě rozpadá, nekonečné,“ uzavírá Jevsejev.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: pro
