Po skončení své funkce v čele kabinetu nastoupí Jiří Rusnok do České národní banky. Ta je teď dávána do souvislosti se zdražováním potravin, za kterým podle mnohých stojí listopadová intervence centrálních bankéřů. Rusnok ale tvrdí, že vliv kroku ČNB byl pouze minimální.
„ČNB jen dala nějaký impulz tím, že v konkrétní makroekonomické situaci zasáhla k oslabení koruny, kdy tato ekonomika pět let stagnovala, sazby centrální banky jsou více než rok na nule - čili žádné jiné nástroje k uvolnění ekonomiky banka neměla. To, že vyskočily ceny některých potravin, je podle mých informací do značné míry zneužití situace ze strany obchodníků," tvrdí Rusnok.
Fotogalerie: - Jedno z posledních zasedání Rusnokovy vlády
„Ukazuje se, že dodavatelské ceny zdaleka takto nevzrostly, ale obchodníci využili mediální masáže a PR přípravy, že ceny porostou, a výrazně navýšili své marže. Tato bublina asi časem splaskne, protože lidé ty vysoké ceny nebudou akceptovat, nehledě na to, že výrazná část obyvatelstva má i alternativu koupit si některé věci v zahraničí," uvedl v rozhovoru pro deník Právo Jiří Rusnok.
Podle něj budou spotřebitelé využívat výhodnější nabídky a nižších cen v Německu nebo Polsku a maloobchod bude donucen růst marží korigovat.
Statistika prý ukáže, jaké zásluhy má vláda Jiřího Rusnoka na ekonomickém růstu země
Vláda Jiřího Rusnoka si nárokuje zásluhy na ekonomickém růstu České republiky. Ačkoli v rozhovoru pro deník Právo Rusnok připouští, že ekonomický růst je ovlivněn celou řadou faktorů, je přesvědčen, že ve čtvrtém čtvrtletí minulého roku už lze vliv fungování jeho vlády najít. „Výsledek bude ještě mnohem lepší, minimálně rozpočet přispěje k ekonomickému růstu," uvedl premiér v demisi.
Nehovoří ovšem pouze o rozpočtu. „My jsme řešili i otázku cen energií - díky zásahu vlády v oblasti obnovitelných zdrojů došlo ke snížení cen energií. To všechno jsou významné impulzy k oživení ekonomického růstu. Statistika to ukáže ex post," tvrdí Rusnok.
Nerušit zdravotnické poplatky a více promýšlet výdajovou stránku rozpočtu
Politik dlouho neváhá v odpovědi na otázku, co by poradil nastupující vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD). Rozhodně by prý neměla ztrácet hned na začátku příjmy tam, kde to není nutné. Například zdravotnické poplatky by ponechal. „Rozhodně nejsou v takové výši, že by bránily v přístupu ke zdravotní péči, a nějakou regulatorní funkci stále mají. Je to mimo jiné zdroj peněz pro systém poskytovatelů zdravotní péče," říká pro Právo.
„Asi bych uvažoval o poplatku v lékárnách: Ten by se platit měl, ale rozhodně by se měl vracet do systému zdravotního pojištění a neměl by zůstávat v lékárnách, které jistě netrpí nízkou ekonomickou rentabilitou," dodal politik.
Opatrný by byl také v ambicích, kde všude chce vláda přidat peníze na výdajové straně. Je podle něj třeba podívat se na strukturu daní a zajistit, aby platili všichni, kteří platit mají, a zároveň aby v systému nebyly nespravedlnosti mezi jednotlivými skupinami. Až tehdy by přemýšlel o zvyšování daní. „Ale spíše bych mluvil o majetkové dani, o dani právnických osob, a jen o mírném pohybu. Rozhodně bych nezaváděl sektorové daně," podotýká Rusnok.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
