Při našem posledním rozhovoru jste řekl: „Když jaderná velmoc vyhlásí mobilizaci, tak to u mě není znak slabosti, ale spíše hrozba.“ Do jaké míry je tato hrozba ve světle dalších událostí reálná?
Pro koho byste raději hlasovali ve 2. kole prezidentské volby?Anketa
Domníváte se, že pokud Rusko použije jaderné zbraně na Ukrajině, bude NATO automaticky a v každém případě reagovat stejně?
Určitě ne. Nic takového neočekávám. Úder nevystřídá okamžitý protiúder, aliance bude muset a chtít své další kroky zvážit – pokud k tomu tedy vůbec dojde a já stále věřím, že nikoliv.
Hovořili jsme rovněž o tom, že obrana hranic je pro Rusy svatá, že přes to lidově řečeno vlak nejede. Je to jasný signál, že za Putinem stanovené hranice ukrajinská noha nikdy nevstoupí?
Je to minimálně signál, že pro to Rusko učiní vše. Trvalým problémem Ruska v historii vlastně vždy bylo, že Rusové často přesně nevěděli, kam právě ty jejich hranice momentálně sahají, protože ta říše byla tak rozsáhlá. Dnes mají tedy výhodu v tom, že to vědět budou.
Když se podíváme na mapu, vidíme, že Putin si přivlastnil v podstatě vše klíčové z hlediska průmyslu – od Záporožské jaderné elektrárny až po obrovská naleziště plynu na Donbasu. Ukázalo to jasně, že za ruskou invazí byly primárně ekonomické důvody?
Neřekl bych, že to byly jenom nebo primárně ekonomické důvody. Důležitý byl především ten geopolitický aspekt. A speciálně pro Rusy to byl ten pocit, že si berou konečně zpátky něco, co jim podle jejich imperiálního způsobu myšlení náleží. To byl hlavní hnací motor.
Fotogalerie: - Místo podpisu Mnichovské dohody
Co říkáte na iniciativu prezidentů střední a východní Evropy, kteří podpořili vstup Ukrajiny do NATO?
Já s tím naprosto souhlasím, protože ta situace vykrystalizovala tak, že je nutné dát Ukrajině jasně na srozuměnou, že má a bude mít podporu Západu – a že se s ní, samozřejmě do budoucna, počítá jako s právoplatným členem NATO. Prostě ten, kdo za nás krvácí, by s námi taky měl být v jedné partě – tak je to fér.
Co pro vás znamená fakt, že jak Indie, tak především Čína se od počínání Ruska na Ukrajině distancovaly? I když navzdory tomu pro ně jistě nebude problém čile s ním obchodovat.
Tak to nepochybně, ale z informací, které přicházejí, se zdá, že se Rusku nedaří ten konflikt na Ukrajině dostatečně komunikovat vzhledem ke svým potenciálním spojencům, kterými jsou právě ta zmiňovaná Indie a Čína, ale rovněž další středoasijské státy, které byly součástí bývalého SSSR. Kupříkladu Kazachstán teď jasně deklaroval, že on Rusko ve válce s Ukrajinou nepodpoří. To v součtu znamená, že manévrovací prostor Ruské federace se co do počtu spojenců výrazně zmenšuje.
Jaký vývoj očekáváte po vyhlášení mobilizace a úmrtích dalších ruských vojáků v Rusku, na které se chystá ze strany EU další balík sankcí, když Rusové navíc nemohou svobodně cestovat, jejich národní týmy nesmějí reprezentovat na mezinárodních sportovních soutěžích, zkrátka přibývá důvodů, proč věřit, že Putin bude u kormidla vystřídán?
Domnívám se, že střídání stráží by proběhlo poněkud razantnější formou, nešlo by tedy o pouhou výměnu židlí, ale rovnou o převrat. Každopádně v Rusku se z pozice prezidenta obvykle neodchází do důchodu. A pokud by došlo k té náhradě, tak je zde poměrně vysoké riziko, že Putina nahradí někdo ještě mnohem nebezpečnější.
Uvědomují si Rusové svou odpovědnost za válečné zločiny na Ukrajině? A jsou za ně podle vás skutečně odpovědní?
Já jsem přesvědčen, že občan je vždy nějakým způsobem spoluzodpovědný za jednání svého státu... A Rusové to musejí pocítit, že na jednoho každého z nich nelze nahlížet příznivěji, než na jejich režim nebo Putina...
Karl Jaspers po druhé světové válce ve snaze umožnit Němcům vyrovnat se s totalitní minulostí napsal útlou knihu Otázka viny. Její obsah se vztahuje v následujících desetiletích až do dnešních dnů i k mnohým jiným národům a dnes patří především Rusům. Duševní rozpoložení Němců popsal takto: Nechtějí slyšet o vině, o minulosti; světové dějiny se jich nedotýkají. Chtějí přestat trpět, chtějí se dostat z bídy, chtějí žít, ne přemýšlet. Jaspers v knize uvažoval celkem o čtyřech kategoriích viny: kriminální, politické, morální a metafyzické. Kriminální, nejjednodušší vinu nese zločinec, který porušil zákon; jeho jednání posuzuje soud. Politická vina vyplývá z odpovědnosti občanů za to, jakou mají vládu; míru této viny určuje názor vítěze. Měřítkem morální viny je svědomí, jehož příkazy a námitky mají mít přednost třeba před vojenským rozkazem. Metafyzická vina činí člověka odpovědným i za zločiny, které sice nespáchal, avšak které se děly za jeho života s jeho vědomím. Jestliže jsem neučinil všechno, co jsem mohl, abych jim zabránil, jsem spoluvinen. Měřítkem takové viny je Bůh. Poslední typ viny známe, mimo jiné, od vězňů z koncentračních táborů. Vyčítají si, že vlivem osudu přežili, zatímco jejich bližní na základě téhož osudu zahynuli. O stejném typu viny se však dá uvažovat třeba také v souvislosti s balkánskými nebo rwandskými masakry a genocidou. O zločinech proti civilistům, ke kterým tam docházelo, věděla celá světová veřejnost, aniž svět proti nim dlouho cokoli podnikl. Dnes víme o zvěrstvech na Ukrajině, ale před ruským jaderným klackem, a především pro vlastní pohodlí zase skláníme hlavu a zavíráme oči.
Václavské náměstí zažilo minulý týden další proruskou demonstraci. Zdá se ale, že na rozdíl od té předešlé tato věcem spíše uškodila. Jak to vnímáte?
Já se držím celý život zásady, že opakovaný vtip není vtipem, což byl tento případ. V podstatě jen replika a nastavovaná kaše.
Proč ta snaha protestovat proti energetické politice Fialovy vlády tak rychle zesnula na úbytě?
Protože jí chybí konzistentní vedení. Každý z těch lidí má jiný názor. Vládní, opoziční i lidové řešení obecně trpí jednou společnou vadou – a tou je voluntarismus. To znamená, že my si vylžeme a vymyslíme situaci, ve které se údajně nacházíme – a z ní jsme potom schopni nalézt celou řadu konstruktivních kroků a řešení. To ale nemá nic společného s reálným stavem věcí.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Tomáš Procházka
