„Ta rychlost byla překvapením. Zvláště, že tak rychle padl princip vedoucí úlohy (komunistické) strany. Věděli jsme ale, že v okolních zemích to už mají za sebou," řekl ČTK Kusý, který byl po pádu komunistického režimu jmenován šéfem Federálního úřadu pro tisk a informace a který také působil v hnutí Veřejnost proti násilí, což byla obdoba českého Občanského fóra.
Za rozhodující pro další vývoj Československa po vypuknutí sametové revoluce označil podporu veřejnosti protikomunistickému hnutí. „Radikalizace (požadavků) probíhala z hodiny na hodinu. Vyústilo to v požadavek odstranění vedoucí úlohy komunistické strany, což byl slovenský požadavek. Až po nás ho přijalo Občanské fórum," tvrdil Kusý.
V té době podle profesora filozofie ještě nebylo jisté, zda komunistický režim nezasáhne vůči demonstrantům silou. „Věděli jsme, že v Ostravě jsou plně vyzbrojeny pohotovostní pluky Veřejné bezpečnosti," dodal Kusý. Tyto informace podle něj ovlivňovaly rozhodování aktivistů při formulaci požadavků po vypuknutí sametové revoluce. Za silný impulz ale označil informaci, že tehdejší Sovětský svaz do vývoje v Československu zasahovat nebude.
Signály se objevily už v létě 1989
Nyní dvaaosmdesátiletý Kusý tvrdí, že signály o pádu komunismu v někdejším Československu byly už v létě roku 1989 poté, co ve volbách v Polsku uspělo opoziční hnutí Solidarita. „První příznak byl, když po polských volbách přijeli poslanci polského Sejmu, bývalí významní disidenti, na návštěvu československých disidentů, a to v Praze k Havlovi a v Bratislavě ke mně. Státní bezpečnost nemohla zasáhnout, což pro nás bylo neobyčejné vítězství," vzpomínal Kusý. Dodal, že krátce předtím byl v jeho bytě zadržen Havel, který k němu dorazil na dohodnutou návštěvu.
Zhruba tři měsíce před sametovou revolucí Kusého spolu s dalšími čtyřmi aktivisty včetně disidenta Jána Čarnogurského zatkla tajná policie za to, že připravovali vzpomínku na oběti vojenské okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968. „Byl to poslední pokus komunistického režimu udělat velký monstrproces," soudí Kusý, jenž původně působil v komunistické straně, z níž byl během normalizace vyloučen.
Sametová revoluce podle Kusého splnila svůj účel. „Co se u nás nepodařilo a co je základní slabinou, je to, že se nepodařilo vybudovat občanskou společnost. Demokracie závisí na tom, jak aktivní je občan a občanské zázemí. V tomto je Praha mnohem dále, než jsme my," poznamenal Kusý.
Psali jsme:
_635461204416417694.JPG&id=25386)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: dkr, čtk
