Podporujete zavedení eura v ČR? (Ptáme se od 25. 7. 2022)Anketa
„A naši Starostové jsou velmi učenliví, takže i oni zjistili, že mají velký malér, skandál, velkou korupční aféru a velmi špatný mediální obraz. A tak po vzoru svých mentorů také přišli s myšlenkou ‚více Evropy‘, tedy eura. Nic nedokazuje beznaděj a zoufalství lépe,“ pokračuje Jiří Weigl.
- Záznam celého rozhovoru najdete ZDE
„Chtít po nás v této situaci přijímat euro, to je v této době nesmysl. Je to rétorické cvičení, které má odpoutat pozornost veřejnosti na půdu, které většina lidí nerozumí a neorientuje se v ni, od politického maléru, od korupčního skandálu, který otřásl hnutím STAN,“ uvedl.
Starostové si podle něj však pro to vybrali tu nejhorší možnou chvíli: „Euro je dnes ve velmi prekérní situaci, v těžké krizi, která není způsobena pouze válkou na Ukrajině, ale celým tím zeleným projektem a všemi těmi doprovodnými jevy, které všichni na vlastní kůži zažíváme. To má v Evropě velmi rozdílné dopady. Některé země s tím žijí docela dobře, především s inflací – třeba Francie, tam je inflace asi 6 ˇ%. Ale některé země eurozóny mají inflaci přes 20 %. Celé to Pobaltí je na tom hodně špatně,“ podotýká Weigl.
„A pro tenhle pytel blech ušít jednotnou měnovou politiku, to je téměř neřešitelný úkol. A Evropská centrální banka opravdu neví, co s tím má dělat. Celou tu dobu vlastně provozuje měnovou politiku, která odpovídá zájmu těch největších ekonomik – především Německa, Francie. Za více než 20 let, co tu euro s námi žije, se hospodářská situace jednotlivých členských zemí rozběhla na různé strany. Není tajemstvím, že jižní křídlo eurozóny je velmi zadlužené. Itálie je dnes ta první země, o jejímž bankrotu se hovoří, a je to třetí největší ekonomika eurozóny,“ upozornil.
Fotogalerie: - PRO Senát
Dotazován byl také na rusko-ukrajinský konflikt. Jak obstála Česká republika v přístupu k tomuto konfliktu? „Dalo se předpokládat, že problémy, které pod povrchem bublaly, mohou velmi snadno vyvřít na povrch. Každý rok, který Ukrajina přežívala jako jednotný nezávislý stát, byla vlastně velmi podstatná věc. Pro celý svět mělo být takovým pravidlem, chodit okolo takových zemí, pokud jsme je chtěli udržet jako státy směřující k demokracii, po špičkách. Nesnažit se je politickými, hospodářskými manévry vytrhnout odněkud a přesunout někam.
Ukrajina se Ruska nikdy nezbaví, vždy bude muset s tou zemí nějak vycházet. Lidé na Ukrajině si tohle vše málo uvědomovali. Měli tu touhu jako všichni lidé, mít se lépe, žít svobodně a v prosperitě. Jako většina si prosperitu spojovala s členstvím v západních strukturách, které sdružují bohaté země. Dnes vidí, že to není garancí ničeho. Skončilo to válkou, jejíž obětí jsou právě oni sami.
Velmoci se chovají, jak se chovají, nemají přátele, hlídají si své zájmy, své zóny vlivu. Je velmi obtížné se toho nějak zbavit, neexistují pro Ukrajinu snadné cesty, jak se vyvázat z ruského sousedství,“ dodal Weigl s tím, že Evropská unie se měla chovat velmi zdrženlivě, rozvíjet vztahy s Ukrajinou, ale nevyvolat konflikt s Ruskem.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: nab
