Jste rádi, že EU rozšiřuje emisní povolenky i na dopravu a bydlení?Anketa
Již v únoru Euractiv na základě žádosti o přístup k informacím dostal odpovědi z bulharské národní daňové agentury, z nichž vyplynulo, že Bulharsko neuvalilo na ruské občany nebo společnosti vedené na sankčním seznamu Evropské unie od jejich prvního uvalení po anexi Krymu v roce 2014 žádné sankce.
Celkem uvalila Evropská unie sankce na 1386 ruských občanů a 171 společností a v roce 2022 zmrazila přes 300 miliard eur z ruských bank a 20 miliard eur v aktivech patřících ruským oligarchům. Investigativní server Bird.bg už minulý rok v březnu odhalil jména několika ruských občanů vlastnících nemovitosti v Bulharsku u Černého moře. Mezi zveřejněnými jmény se objevil Sergej Čemezov, Maxim Topilin, Vladimir Pligin nebo ruský poslanec Alexej Čepa.
V Bulharsku vlastní podle údajů z roku 2019 zhruba 300 tisíc Rusů asi 500 000 nemovitostí. Bulharský daňový úřad připouští, že o sankcích ví, prozatím je však stále neuplatňuje. Právníci pro Euractiv uvedli, že i když bulharský právní systém stanovuje pouze postup pro zabavení majetku, nikoliv jeho zmrazení, nařízení Evropské unie o sankcích musejí všechny členské země přímo uplatňovat, a to i přestože jejich vnitrostátní předpis takovýto postup nestanovuje.
Fotogalerie: - Pražský Majáles
Uvalování sankcí má v Bulharsku na starosti Národní agentura pro příjmy a měla by tak řízení o zmrazení majetku zahájit. Od anexe Krymu však nevydala ani jediný akt o uložení sankcí. „Není překvapivé, že Bulharsko zřejmě neuplatňuje sankce Evropské unie vůči osobám a společnostem z Ruské federace. Je zřejmé, že bulharské orgány se neodvažují, nechtějí a nemají postupy a kapacity k uplatnění sankcí,“ uvedl pro Euractiv Ruslav Stefanov, ředitel ekonomického programu Centra pro studium demokracie (CSD), předního bulharského think-tanku v oblasti boje proti korupci.
Evropská komise požaduje, aby členské země informovaly o svých krocích při zavádění sankcí proti Rusku. Řekl tak místopředseda komise Valdis Dombrovski během své návštěvy Sofie koncem února. „Cílem je mít lepší představu o těchto aktivech, a pokud budou zabavena, mohou být použita na obnovu Ukrajiny,“ uvedl v únoru.
Proti některým sankcím uvaleným na Rusko je i samotný bulharský prezident Roumen Radev. Před zasedáním Evropské rady v Bruselu 9. února prohlásil Radev, že jeho země bude vetovat zařazení ruského jaderného paliva do příštího balíčku sankcí Evropské unie. „Nemůžeme přijmout sankce v oblasti jaderné energetiky a v případě potřeby uplatníme veto,“ řekl tehdy. Na summitu zastupoval Bulharsko, jelikož země v únoru neměla zvolenou hlavu vládu. Prezident opakovaně vyjádřil svůj postoj k této záležitosti, která dle něj přímo ovlivňuje bulharskou energetiku a ekonomiku.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: luk
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
rutin
