Vláda má po jmenování třicet dní na to, aby předstoupila před Poslaneckou sněmovnu s žádostí o důvěru. Jak ale při každé příležitosti zdůrazňuje premiér Babiš, Ústava nezná rozdělení na vládu před hlasováním a po hlasování. Proto se jeho ministři hodlají od prvního dne vrhnout do práce naplno.
Ani ústavní právníci se podle deníku Právo neshodnou, co vláda, která ještě neprošla testem důvěry, může, a co už ne. Podle Jana Kysely z pražské Právnické fakulty by měla provádět jen neodkladné kroky a v prvním měsíci se zaměřit pouze na přípravu programového prohlášení. Jak však sdělil premiér Babiš, jeho vláda, která se neoficiálně schází již více než týden, už má tento dokument téměř hotový.
Právník Jan Wintr ale oponuje, že Ústava nerozlišuje pravomoci vlády před hlasováním o důvěře a po ní. Podle něj by takové rozdělení mohlo být potenciálně velmi rizikové, například pokud by byla nová vláda jmenována v komplikované mezinárodněpolitické situaci a nemohla by rozhodovat, protože by musela měsíc čekat na hlasování o důvěře.
Wintr připouští, že některé zásadní nevratné kroky by vláda bez důvěry dělat neměla. Například rozhodovat o privatizaci státního majetku. Rozhodování v personálních otázkách, ať už na ministerstvech nebo v organizacích, které jim jsou podřízeny, ale podle něj vláda i bez důvěry dělat může. Nejedná se totiž o nevratný krok.
Podobně podle něj může vláda i bez důvěry rozhodovat i o systematizaci služebních míst. To je specifický krok, kterým se v reakci na aktuální potřeby mění struktura ministerstev. Tento krok smí být podle služebního zákona učiněn pouze ke konci roku, takže vláda by případně musela čekat celý rok.
Deník Právo proto varuje, že „vláda může bleskově odstavit desítky úředníků“. V článku se píše o „novém koštěti“ a obavách, které mají zejména náměstci nominovaní v minulé vládě za ČSSD a KDU- ČSL.
Andrej Babiš k tomu poznamenal, že ministři sami se musejí rozhodnout, zda a případně jak chtějí své úřady „odpolitizovat“. A doplnil, že služební zákon možná až příliš uzavírá státní správu vůči okolnímu světu.
Jednodušší situace je s „politickými náměstky“, kteří nespadají pod služební zákon. Ti mohou být odvoláni podle zákoníku práce, což je výrazně jednodušší proces. Už dnes se přitom mluví o několika konkrétních jménech politických náměstků, kteří by měli skončit.
Adam Vojtěch se chce na zdravotnictví rozloučit s Lenkou Teska Arnoštovou, nominovanou ČSSD. Na ministerstvu průmyslu by měli skončit sociální demokraté Marek Ondroušek a Karel Novotný. Ohrožen nejspíš bude i známý pražský sociální demokrat Petr Hulínský, toho času politický náměstek na ministerstvu vnitra.
Své politické náměstky mají i lidovci a dá se čekat, že noví ministři pro ně nebudou mít využití.
Obě strany však mají své náměstky i mezi „odbornými“, kteří řídí nějakou konkrétní sekci. Například na ministerstvu kultury sekci živého umění řídí Kateřina Kalistová, několikanásobná kandidátka ČSSD. Na ministerstvu obrany zase působí známý pražský sociální demokrat Jakub Landovský, který by rád působil i pod novou ministryní Karlou Šlechtovou. „Jsem státní úředník, který složil přísahu a nemá stranické úmysly,“ prohlašuje.
Psali jsme:
_635482601008694329.JPG&id=26187)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav
