Šéf Senátu a váleční veteráni odhalili na Masarykově nádraží pamětní desku. Padla silná slova k Sudeťákům i Benešovým dekretům. Herman nepřišel

13.11.2015 22:10 | Zprávy
autor: Petr Blahuš

REPORTÁŽ Pozdě, ale přece, chtělo by se říci. S více než 77letým zpožděním byla ve čtvrtek na Masarykově nádraží za účasti válečných veteránů a předsedy Senátu Milana Štěcha odhalena pamětní deska připomínající utrpení téměř milionu Čechů a německých antifašistů, vyhnaných sudetskými Němci po okupaci československého pohraničí v říjnu 1938. Pozvaný ministr kultury Daniel Herman, známý třeba svými úzkými styky s tzv. sudetoněmeckým landsmanšaftem, na pietní akt nedorazil.

Šéf Senátu a váleční veteráni odhalili na Masarykově nádraží pamětní desku. Padla silná slova k Sudeťákům i Benešovým dekretům. Herman nepřišel
Foto: Stanislav Pitr
Popisek: Odhalení pamětní desky na Masarykově nádraží

„Na Masaryčce to bylo pěkné, Petr Kolář zazpíval státní hymnu a s ním i mnoho přítomných, což mě mile překvapilo,“ řekla ParlamentnímListům.cz za válečné veterány mluvčí Českého svazu bojovníků za svobodu (ČSBS) Jana Vrzalová. „Ministr kultury nedorazil,“ jen suše dodala.

O instalaci pamětní desky se zasloužilo zejména Centrum české historie. Za vedení ČSBS se aktu zúčastnil válečný letec britského královského letectva a příslušník slavných Tobruckých krys (obránců severní Afriky proti německému Africakorpsu – pozn. red.) Pavel Vranský. „Jsem rád, že deska byla dnes odhalena. Celé mi to evokuje vzpomínky na tragický rok 1938,“ svěřil se ParlamentnímListům.cz Vranský, který byl v roce 2013 vyznamenán prezidentem Zemanem. „Vzpomněl jsem si na tu naději, se kterou naši vojáci rukovali při mobilizaci s nadšením do opevnění, že budou bojovat za svobodu své země. Vybavil se mi ale také anšlus Rakouska a události, které pak následovaly,“ dodal Vranský. S projevy vystoupili také předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) a tajemník Federace židovských obcí Tomáš Kraus, protože mezi lidmi prchajícími z okupovaného pohraničí před řáděním Němců bylo i mnoho Židů.

Tisíce evakuačních vlaků se skoro půl milionem uprchlíků končily většinou v Praze na Masarykově nádraží. Většina uprchlíků utekla jen s tím, co unesli v rukou, prostředky na přežití měli jen na několik málo dní, většinou neměli co jíst, neměli kde spát a neměli zajištěny základní životní potřeby. Právě tady na nádražích i dalších místech jim pomáhali většinou členové dobrovolných organizací, jako Československého červeného kříže, Sokola, Skautu, Svazu svobody a dalších.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Vlajky

Teď tvrdíte, že je třeba se soustředit na řešení důležitějších problémů než vyvěšování vlajek. 100% souhlas, ale proč jste teda právě vy a celá opozice ještě nedávno tak řešili vyvěšování ukrajinských vlajek? Taky jste se kvůli tomu hádali místo toho, aby když už, jste se hádali o věcech, které skut...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Venkov zadotuje Praze levnější benzín, říká ekonom Křeček

14:54 Venkov zadotuje Praze levnější benzín, říká ekonom Křeček

Jak ovlivňuje zastropování ceny paliv mimo Prahu a dálnice? Lidé v menších městech se musí připravit…