Šéf Senátu a váleční veteráni odhalili na Masarykově nádraží pamětní desku. Padla silná slova k Sudeťákům i Benešovým dekretům. Herman nepřišel

13.11.2015 22:10 | Zprávy

REPORTÁŽ Pozdě, ale přece, chtělo by se říci. S více než 77letým zpožděním byla ve čtvrtek na Masarykově nádraží za účasti válečných veteránů a předsedy Senátu Milana Štěcha odhalena pamětní deska připomínající utrpení téměř milionu Čechů a německých antifašistů, vyhnaných sudetskými Němci po okupaci československého pohraničí v říjnu 1938. Pozvaný ministr kultury Daniel Herman, známý třeba svými úzkými styky s tzv. sudetoněmeckým landsmanšaftem, na pietní akt nedorazil.

Šéf Senátu a váleční veteráni odhalili na Masarykově nádraží pamětní desku. Padla silná slova k Sudeťákům i Benešovým dekretům. Herman nepřišel
Foto: Stanislav Pitr
Popisek: Odhalení pamětní desky na Masarykově nádraží

„Na Masaryčce to bylo pěkné, Petr Kolář zazpíval státní hymnu a s ním i mnoho přítomných, což mě mile překvapilo,“ řekla ParlamentnímListům.cz za válečné veterány mluvčí Českého svazu bojovníků za svobodu (ČSBS) Jana Vrzalová. „Ministr kultury nedorazil,“ jen suše dodala.

O instalaci pamětní desky se zasloužilo zejména Centrum české historie. Za vedení ČSBS se aktu zúčastnil válečný letec britského královského letectva a příslušník slavných Tobruckých krys (obránců severní Afriky proti německému Africakorpsu – pozn. red.) Pavel Vranský. „Jsem rád, že deska byla dnes odhalena. Celé mi to evokuje vzpomínky na tragický rok 1938,“ svěřil se ParlamentnímListům.cz Vranský, který byl v roce 2013 vyznamenán prezidentem Zemanem. „Vzpomněl jsem si na tu naději, se kterou naši vojáci rukovali při mobilizaci s nadšením do opevnění, že budou bojovat za svobodu své země. Vybavil se mi ale také anšlus Rakouska a události, které pak následovaly,“ dodal Vranský. S projevy vystoupili také předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) a tajemník Federace židovských obcí Tomáš Kraus, protože mezi lidmi prchajícími z okupovaného pohraničí před řáděním Němců bylo i mnoho Židů.

Tisíce evakuačních vlaků se skoro půl milionem uprchlíků končily většinou v Praze na Masarykově nádraží. Většina uprchlíků utekla jen s tím, co unesli v rukou, prostředky na přežití měli jen na několik málo dní, většinou neměli co jíst, neměli kde spát a neměli zajištěny základní životní potřeby. Právě tady na nádražích i dalších místech jim pomáhali většinou členové dobrovolných organizací, jako Československého červeného kříže, Sokola, Skautu, Svazu svobody a dalších.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: Petr Blahuš

Jak chcete odříznout politické neziskovky od dotací?

Tvrdíte, že doufáte, že se vám politické neziskovky podaří odříznout od dotací. Zajímalo by mě, jak to chcete udělat? Fandím vám, ale myslím, že je to nereálné.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Fiala vyrazil do Plzně. Jenže tam byl spolu s Okamurou. A byl řev

20:02 Fiala vyrazil do Plzně. Jenže tam byl spolu s Okamurou. A byl řev

Plzeň se dnes stala dějištěm dvou předvolebních akcí – setkání koalice SPOLU s premiérem Petrem Fial…