Senátor Berka: Anexi Krymu vnímám se smíšenými pocity

Ve prospěch práce senátora již nechcete obhajovat mandát starosty a ucházet se chcete už jen o mandát člena zastupitelstva, případně i o zvolení do městské rady. Budete odcházet s čistým štítem, nebo víte o nějakém problému, který je třeba vyřešit, ale do konce volebního období to již nestihnete?

Ano, je to tak, v letošních komunálních volbách mám ambici stát se členem zastupitelstva města Sokolov a případně být zvolen do rady města. Výsledek není tak jednoznačný, jsem až na 13. místě kandidátky, protože místní organizace upřednostnila v první desítce mladší kandidáty, kteří jsou dle většinového názoru členské základny perspektivnější. Jestli tomu tak je, ukáže až samotný výsledek voleb. Nicméně dosažené výsledky za volební období jsou dle mého názoru vynikající, takže předpokládám velký podíl preferenčních hlasů, abych mohl být členem zastupitelstva zvolen.

Město získalo na dotacích stovky milionů korun, přičemž velká část realizací těchto projektů právě probíhá s termínem dokončení v příštím roce, tedy v novém volebním období. To, co zbývá dořešit, je můj volební slib, tedy vymístění současné knihovny ze sokolovského zámku (kde je knihovna v pronájmu), aby tak mohla vzniknout nová prohlídková trasa. Město získalo od Karlovarského kraje výborně situovanou budovu na Starém náměstí a v současné době se zpracovává studie na využití této budovy jako nové knihovny. Předpokládám, že k realizaci by mohlo dojít v příštím roce.

Pokud se pozastavíme u vašeho působení v Senátu. Co byste za dva roky práce vyzdvihl ze svých úspěchů?

Jsem toho názoru, že rozhodující podíl aktivit by měl být v rámci jednání výboru, kde se všechny záležitosti detailně předjednávají. Vzhledem k tomu, že sociální demokracie má v Senátu většinu, není obtížné prosadit ve výborech náš postoj k projednávané záležitosti a takto hlasovat i na jednání pléna Senátu. Jinými slovy, při současném složení Senátu má sociální demokracie poměrně snadnou úlohu, kdy není potřeba plamenně bojovat o každý návrh.

V rámci práce výboru pro vzdělávání, vědu a kulturu a rovněž při jednání pléna jsem se aktivně zúčastnil diskuze o tak zvaných Barcelonských cílech. Rovněž jsem vystoupil při diskuzi o návrhu senátní novely zákona o odpadech, kde byla zakotvena možnost obcí vymezit vyhláškou lokality, kde mohou být odpady vykupovány. Tento princip však ve 2. čtení v Senátu vypadl a z Poslanecké sněmovny se novela vrátila ve zcela jiné podobě. Pro zkušené senátory možná normální výsledek procesu, pro mě překvapení.

Ing. Zdeněk Berka

SOCDEM

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

Na rozdíl od Senátu jsme v Poslanecké sněmovně svědky neustálých hádek a pro ostrá slova nejde řada poslanců daleko. Senát se zdá být v tomto směru kultivovanější. Čím to podle vás je? Jak je možné, že jste schopni se dohodnout v klidu?

Podle mého názoru, velká role ve složení Senátu je ve většinovém způsobu volby. Díky tomu se do Senátu dostávají osobnosti, které se mohou prokázat výsledky práce v nejrůznějších oblastech, a v neposlední řadě jsou to lidé s velkými životními zkušenostmi. Kultivované jednání, schopnost dohodnout se napříč spektrem Senátu je důsledkem vysoké kvality senátorů, kteří prošli sítem většinové volby.

Jestliže porovnáte obě funkce, starosty a senátora, která z nich je náročnější, pokud se to tak dá říci?

Vysoce zodpovědné jsou samozřejmě obě dvě, ale časově je určitě náročnější pozice starosty. Dopolední projednávání praktických věcí týkajících se chodu města, spousta různorodých návštěv do pozdních odpoledních hodin, mnoho porad, komisí a navíc, většina akcí s veřejností se koná odpoledne nebo večer a především během víkendů. Je to i velmi odpovědná práce, protože se jedná o konkrétní rozhodnutí, která jsou mnohdy spojená s určitým rizikem. I když se jedná vždy o kolektivní rozhodnutí vedení města, starosta je ten, kdo by měl riziko minimalizovat. Jinak náročná je práce senátora, zde jde především o analýzu návrhů, vyhodnocení, případně pozměnění legislativy, což je náročné především myšlenkově, protože vyjadřovat se k nějakému návrhu předpokládá i určitý rozhled v této oblasti, tedy studium problematiky. Samozřejmě i zde je riziko špatných rozhodnutí, je zde ovšem minimalizováno legislativním procesem.

Sokolov je bohužel jedno z měst v kraji, které lze najít i na seznamu sociálně vyloučených lokalit. S tím jsou samozřejmě spojené i nemalé problémy, které zde asi netřeba jmenovat. Co se snažíte z pozice starosty dělat pro zajištění maximální bezpečnosti obyvatel?

Ano, máte pravdu v tom, že Sokolov lze najít na takovém seznamu, ale to neznamená, že se potýkáme s problémy. Máme skvěle pracující městskou policii, která realizuje spoustu programů prevence kriminality a v tomto směru je vzorem pro mnohá města. V září například očekáváme návštěvu ze Šternberka, kde se hosté chtějí seznámit s našimi zkušenostmi právě z oblasti práce asistentů prevence kriminality, kvalitního soužití ve městě, zajištění pořádku a dalších aktivit městské policie.

Město si opakovaně nechalo zpracovat průzkum pocitu bezpečí a na základě výsledků tohoto šetření přijímá taková opatření, aby tento pocit eliminovalo. Navíc při pravidelných poradách jak s městskou policií, tak i s Policií ČR aktivně projednáváme závažné trestné činy i přestupky s cílem domluvit se na opatřeních, které znesnadní nebo zamezí páchání této činnosti.

V Senátu jste místopředsedou výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Ministr aktuálně připravuje změny v systému financování školství, kdy by namísto kvantity žáků měla být zohledněna kvalita. Co vy na to? Mohou tyto změny ve financování nějak změnit úroveň vzdělanosti v Česku?

Změny v systému financování školství jsou připravovány již několik let různými ministry, kteří momentálně ministerstvo řídí. Každý ví, že je třeba ho změnit, ale cesta k opravdové změně je vždy trnitá, protože názorů, jak k tomu přistoupit, je i od odborníků celá řada. Každý se totiž dívá na financování ze svého pohledu, ať jde o ministerstvo, zřizovatele či ředitele, ale zároveň nikdo nechce připustit snížení svého rozpočtu. V současnosti normativní financování vede k tomu, že v rámci celé republiky kraje zcela rozdílně financují jednotlivé stupně škol, což není v pořádku. Novým návrhem je nákladové financování, jehož podstatou je nahrazení systémem republikových normativů a příplatků vázaných na oblasti vzdělání, tedy takzvané „oborové normativy“ (vzdělávání v MŠ, v ZŠ, v jednotlivých oborech SŠ apod.). Až praxe ukáže, zda je návrh správný, ale pokud nedojde k optimalizaci škol v krajích a obcích, problém financování se nevyřeší.

Na protest proti ruské anexi Krymu vyvěsila skupina občanů v čele s krajským zastupitelem Miroslavem Balatkou v květnu desetimetrovou plachtu s podobiznou Putina na kostelní věž v Sokolově. Jak vy osobně vnímáte celý konflikt? Kam podle vás spěje?

Nebyla to podobizna, ale karikatura, která kombinovala podobu Putina s Hitlerem – název Putler. Nejsem příznivcem této formy protestu, proto jsem odmítl karikaturu nechat vyvěsit na městské organizaci v kulturním domě. Nakonec se tedy ocitla na věži katolického kostela, předpokládám, že se souhlasem místního faráře.

Anexi Krymu vnímám se smíšenými pocity. Na jednu stranu z hlediska mezinárodního práva jde o nepřijatelný akt, na druhou stranu historicky toto území patřilo vždy Rusku a k Ukrajině bylo připojeno v padesátých letech administrativním rozhodnutím. Otevřenou otázkou je vypovídací schopnost referenda k této otázce, kdy se podstatná většina obyvatel připojila k připojení k Rusku. Pokud však výsledek referenda odpovídal skutečnosti, pak odtržení Krymu mělo proběhnout parlamentní cestou, asi obdobně jako někdejší rozdělení Československa.

Podporujete sankce vůči Rusku? Neobáváte se důsledků?

Myslím si, že ekonomické sankce Evropské unie situaci nevyřeší. Evropané jsou sice v zdánlivě výhodnější pozici, na druhou stranu citlivěji a méně ochotně vnímají důsledky sankcí. Pokud se záležitost nevyřeší politicky, mohou být důsledky sankcí, tedy ztráty našich exportérů, v řádu miliard korun.