Na Romech - nebo cikánech, jak Krejča píše - nám prý vadí celá řada věcí, která se dá plošně označit jako styl a způsob jejich života. "Pokud se toto děje v uzavřených lokalitách - ghettech, je to jednoznačně zátěž pro celou společnost, ale jak se říká 'co oči nevidí, srdce nebolí'. Stačí ale jedna taková rodina či skupina ve vaší ulici nebo na vašem sídlišti a je z toho řetězová reakce ne nepodobná té v jaderném reaktoru," popisuje zákonodárce v článku, který začíná vtipem uvozeným slovy "Ptá se malý cikán svého otce".

Profil senátora Krejči na ParlamentníchListech.cz, na který vložil svůj příspěvek a kde odpovídá na dotazy čtenářů:

Lidé, kteří musí žít v jejich okolí, to prý nemají jednoduché. "Mají denně na očích diskriminaci většinové společnosti, na jejíž úkor tato skupina úspěšně parazituje, aniž by byla jakýmkoli přínosem," pokračuje Krejča. Pokud k tomu připočteme obavy z nárůstu agrese a kriminality, není prý divu, že začnou praskat nervy. "Bohužel si někdy ve svých reakcích vůči příslušníkům tohoto etnika kompenzujeme i frustrace z jiných traumat," připouští senátor.