Brabec má za to, že čeští občané mohou být v klidu, protože vyjednávání o podpoře vlády pokračují, a dokonce se mu zdá, že se tato jednání i urychlují. Do prázdnin by prý mohlo být hotovo, jak si to ostatně přál prezident Miloš Zeman. „My jsme tak nešťastní z toho, že je to vláda v demisi a bez důvěry. Já chci odmítnout spekulace, že bychom si v tom nějak rochnili a chtěli tu mít třeba rok vládu bez důvěry,“ řekl Brabec. Otázka prý je, co bude dál, až se sociální demokraté sejdou k pokračování svého sněmu 7. dubna.
Senátor Miloš Vystrčil připomněl, že prezident Zeman je zkušený politický praktik, který při vyjednávání o vládě může sledovat nějaký svůj vlastní cíl. „Miloš Zeman je velmi zkušený. On může něco říkat a něco jiného si myslet. Ostatně si uvědomme, že on už ANO, SPD a KSČM k ničemu nepotřebuje,“ dodal senátor s tím, že Hrad teď může tlačit na vládu v demisi, aby plnila některé jeho představy. ODS prý vyčkává, co bude dál. Je však připravena jednat o směřování zahraniční politiky Česka, která je i podle ODS pro naši zemi zásadní.
Ing. Miloš Zeman
Vyjednávání o sestavení vlády mohl zpozdit i spor o zvolení komunistického poslance Zdeňka Ondráčka do čela sněmovní komise pro kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sborů. Brabec v této souvislosti připomněl, že za člena komise zvolilo Ondráčka na 170 poslanců napříč politickým spektrem, ale teď se to klade za vinu ANO.
Vystrčil však okamžitě nabídl trochu jiný pohled. Uznal, že pro členy komise hlasovali všichni, ale dohoda na tom, kdo bude předsedou této konkrétní komise, nikdy nevznikla. Rozhodně ne napříč politickým spektrem. Dohodli se na tom jen politici ANO, SPD a KSČM. A teprve když se ukázalo, že Zdeněk Ondráček je nepřijatelný v čele komise pro mnoho lidí, premiér v demisi začal říkat, že on upozorňoval na to, že s Ondráčkem může být problém.
Brabec tuto konstrukci zpochybnil, když připomněl, že hlasování o předsedovi GIBS probíhalo tajně, takže není jisté, kdo jak hlasoval. „Hnutí ANO nemělo závazné hlasování,“ podotkl Brabec, jemuž prý vadilo, že se Ondráček za své chování v roce 1989 neomluvil. V listopadu 1989 hájil komunistický režim s obuškem v ruce proti demonstrantům toužícím po svobodě.
Vystrčil uznal, že hnutí ANO sice mohlo být rozpolcené, a to právě kvůli Ondráčkově minulosti, ale to nic nemění na tom, že čistě matematicky Babišovo hnutí muselo dodat hlasy ke zvolení Ondráčka. Jinak by zvolen nebyl.
Miloš Vystrčil
Ve druhé polovině pořadu se debatovalo o odvolávání – neodvolávání Tomia Okamury z vedení Sněmovny. Hnutí ANO spolu s SPD a KSČM neschválilo diskusi o tomto bodu. Okamura tak ve funkci zůstal. Vystrčil podotkl, že v demokracii je třeba diskutovat, a Brabec oponoval, že určitá diskuse proběhla, byť se tak mohlo stát jen u poslanců s přednostním právem promluvit. Řadoví poslanci prostor nedostali. Ministr životního prostředí v demisi si v této souvislosti posteskl, že se v poslední době ve Sněmovně tzv. roztrhl pytel s mimořádnými schůzemi a hnutí ANO by raději pracovalo pro občany.
Na přetřes přišly také personální změny na ministerstvech a v dalších státních úřadech. Brabec odmítl, že by hnutí ANO dosazovalo do úřadů své lidi. „Hnutí ANO za sebou nemá ty desítky nebo stovky sosáčků, které by se rády přisály na cecíky státu. My na všechny ty posty vypisujeme otevřená výběrová řízení,“ zdůraznil. Vystrčil ovšem kolegu nabádal, aby se i tak vláda krotila, pokud nemá důvěru Sněmovny. Brabec v tom, že zatím máme vládu bez důvěry, neviděl příliš velký problém, protože poměry sil jsou v současné Sněmovně nastaveny tak, že bez hnutí ANO kabinet s důvěrou pravděpodobně nevznikne.
„Nadávání na Brusel tentokrát není namístě,“ upozornil Vystrčil
Stranou pozornosti obou politiků nezůstalo ani nové evropské nařízení o ochraně osobních údajů, známé pod zkratkou GDPR. Vystrčil konstatoval, že toto nařízení mělo cílit na jiné subjekty, než jsou média nebo veřejné knihovny. A to, že dnes GDPR ohrožuje např. i práci novinářů, to je podle senátora do značné míry česká chyba. „Ten problém je v nás a v tom, jak jsme my přistoupili k něčemu, co nám sem Evropa dnes posílá,“ podotkl senátor.
Nadávání na Brusel tady prý není namístě. Kdybychom měli připravený odpovídající prováděcí zákon, tak bychom nemuseli řešit prakticky žádný problém. Brabec se okamžitě bránil, že vláda teď dělá, co může, aby knihovny, úřady a bude-li to možné, tak i novináře ochránila a umožnila jim normálně pracovat i v podmínkách nově platícího evropského nařízení. Podotkl navíc, že příslušnou prováděcí legislativu má jen šest zemí, takže nelze říkat, že všichni byli na nařízení GDPR připraveni, jen my ne.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
