Lukáš Wagenknecht měl za to, že účast premiéra na jednáních o unijním rozpočtu jej může zneplatnit. Se svou stížností se obrátil na Soudní dvůr EU a rozhodl se zažalovat Evropskou radu. Ta podle jeho mínění nejednala v souladu s jeho žádostí a měla být nečinná. Ona nečinnost spočívala podle politika v tom, že Babiše z jednání „nevyhodila“, jak požadoval.

Podle soudu byla senátorova žaloba nepřípustná a neopodstatněná.

„Vzhledem k neexistenci upřesnění k tomuto bodu ve Smlouvě o EU měl tribunál za to, že za přijetí vnitrostátních opatření včetně ústavních, která umožní určit, zda mají být členské státy na zasedáních Evropské rady zastoupeny hlavami těchto států, nebo jejich předsedy vlád, jsou odpovědné členské státy,“ píše instituce. To, zdali bude členský stát zastupovat prezident či premiér, má mít pravomoc určit jen samotný stát, Evropská rada tak měla postupovat správně, když Babiše ze svých jednání nevyloučila.