Podle nejrozšířenější definice je populismus v politice přístup spočívající ve snaze oslovit „běžného“ člověka, který se domnívá, že establishment nehájí či přehlíží jeho zájmy. „Takže pak jsou v politice populisté všichni, kteří se chtějí dostat k moci, protože všichni ‚oslovují běžného člověka‘ a logicky jej oslovují s tím, že jejich politický program spočívá v něčem jiném než program těch, kteří v politice už jsou,“ shrnula Šichtařová, podle které je taková definice hloupost a točení se v kruhu.
Kdo se vám nejvíce líbil v předvolební superdebatě lídrů?Anketa
Sama to prý vidí spíše na vysvětlení, že populisté jsou ti, kteří slibují nesplnitelné. A své nesplnitelné sliby navíc chtějí jako plnit na dluh. Touto definicí už prý všichni politici populisté nejsou. „Populisté jsou však rozhodně ti, kteří v době růstu žijí na dluh. To je příklad třeba české vlády. Kam se ale hrabe na vládu italskou. To je totiž populismus na druhou,“ říká ekonomka.
Hlavním důvodem, proč si to myslí, je prý fakt, že italská vláda slíbila voličům dvě věci, u kterých každý logicky uvažující člověk pochopí, že nemohou jít dohromady: Vláda slíbila, že sníží dluh a zároveň s tím zavede nepodmíněný příjem. „To znamená, že každý člověk nehledě na to, jestli to potřebuje, dostane od vlády peníze. K tomu prý ještě italská vláda zvýší důchody a sníží věk odchodu do důchodu. A ten dluh k tomu jako snížíme jak? Prostě pohádka o tom, jak v Itálii budou létat bez práce pečení holubi do huby,“ glosovala sliby italské vlády Šichtařová.
Fotogalerie: - Oslava republiky v RSVK
Italský ministr financí na to prý pochopitelně říká, že nemá peníze. Politici z vládní strany 5 hvězd mu ale pragmaticky oznamují, že když peníze v rozpočtu nenajde, poletí, připomněla Šichtařová. „Ministr prostě musí být loajální kádr. Ve skutečnosti však hlavně musí být kouzelníkem, protože tam, kde nic není, ani smrt nebere. Tam, kde peníze nejsou, je asi bude muset vyčarovat,“ dodala ekonomka.
Jedno „řešení“ by tu ale podle jejích slov přece jen bylo. Totiž zaplatit to všechno na dluh. „Vláda ministrovi navrhla rozpočet s trojnásobným deficitem než loni. Tím se sice mlčky přejde onen slib o snížení dluhu, ale volič jistě víc ocení peníze za nic než snížení dluhu, takže kdo by si s tím lámal hlavu?“ poznamenala s tím, že to celé ale má háček. Itálie totiž má už dnes dluh na úrovni 133 % HDP a je jednou z nejzadluženějších zemí na světě.
Do 15. října mají členské země eurozóny předložit Evropské komisi návrh státního rozpočtu a z vysokých míst zaznívá, že by Evropská komise mohla poprvé v historii státní rozpočet některého z členských států vetovat. „Lidem v Bruselu stačilo, když hasili poslední dluhovou krizi a pak měli notný stres z dramatu kolem Řecka. A současný vývoj v Itálii zadělává na další dluhové drama,“ připomněla ekonomka s tím, že Itálie je třetí největší ekonomikou eurozóny a obětovat ji nelze.
„Poprvé by mohlo dojít k tomu, že Komise uvalí na některou zemi kvůli rozpočtu sankce,“ uvedla a dodala, že italští populisté však přišli s vyčuranějším návrhem. Na rok 2019 rozpočet kvůli nějaké Evropské komisi prý měnit nebudou, ale v dalších letech ho už budou snižovat. „Za svůj cíl si dali, že v roce 2021 budou mít deficit rozpočtu „jen“ 2,0 %. Dvě procenta?! Šílené. Smysl by u tak zadlužené země dával přebytek, ne jen kosmeticky nižší deficit,“ zhrozila se Šichtařová.
Fotogalerie: - Občanský protest v Berlíně, zpestřený Antifou
„Itálie si zkrátka dělá z Evropy vědomě srandu. A aby si na Itálii Evropa moc neotevírala ústa, vlastně tím Italové Bruselu diplomaticky sdělili, že mají v ruce odjištěnou bombu,“ míní ekonomka a zmínila, že někteří čelní představitelé vládnoucí politické strany už taky začali do médií prohlašovat, že by Itálii bylo lépe, kdyby neměla euro. „Jinými slovy, Italové s Bruselem jednoduše vyběhli. Pohrozili mu, že po Brexitu by mohl Brusel přijít o další ovečku. A to by tak hrálo, aby bruselští úředníci pak neměli komu vládnout!“ řekla jasně.
„Brusel to pochopil a má už v kalhotách,“ poznamenala s tím, že netrvalo prý dlouho a evropský komisař pro hospodářské záležitosti Pierre Moskovici prohlásil, že je v zájmu členských zemí eurozóny, aby byla Itálie v eurozóně. „Brusel Itálii vystoupit z eurozóny jednoduše nedovolí. Dopadlo by to jako BREXIT: Všichni schopní politici na obou stranách se vypařili jak pára nad hrncem a výsledkem je pouze nezvládaný chaos na obou stranách,“ dodala.
Na chaos je už podle Šichtařové zaděláno, protože Italové přešli na politiku líbivých žvástů pro hlupáky. Ministr Matteo Salvini v televizi prohlásil, že si myslí, že v Evropě existuje někdo, kdo by chtěl přivést Itálii na kolena, aby koupil italské firmy pod cenou. „To je takový výkvět propagandy, že by se za ni Goebbels nemusel stydět,“ řekla ekonomka a dodala, že svým způsobem má ale Salvini pravdu: Má pravdu v tom, že tak to může skončit. Rozhodně ale na takovém konci nepracuje nikdo víc než on sám.
Fotogalerie: - Pražské panelstory
Ekonomka si všímá, že finančníci v New Yorku, Londýně i Frankfurtu nemají z dění v Itálii žádnou radost. Naopak se tohoto dění bojí. Bojí se, že by mohli přijít o své peníze, které investovali do italských dluhopisů. Ceny těchto dluhopisů se už prudce propadají. „A propad italských dluhopisů s sebou stahuje i akcie italských bank, tím začíná celooevropský průšvih a evropský průšvih může pokračovat globálním,“ uvedla.
Původní text ZDE.
Pokud by padly nemocné italské banky, hrozí, že padnou i zdravé italské banky, pak hrozí, že padnou i banky jinde v Evropě. Právě proto se podle Šichtařové musí Evropa s Itálií domluvit. A Brusel to prý moc dobře ví. Na Itálii si proto Evropa nemůže dovolovat tolik, jako si dovoluje na víceméně bezzubé Maďarsko. Nebo obecně na celou střední Evropu. A jak to podle ekonomky skončí? Evropská komise bude přemlouvat Itálii, aby se tolik nezadlužovala, ale nic nebude hrotit. „Itálie bude dál žít z cizích peněz a nebude si z toho nic dělat. A jednoho dne to bouchne,“ uzavřela s tím, že pak to zaplatí celá Evropa a pravděpobně s sebou Itálie k bankrotu někoho strhne.
Psali jsme:
autor: nab
