Anketa

Schvalujete přirovnání Ukrajiny k Československu v roce 1938?

Schvaluji

2%

Neschvaluji

96%

Nevím / Je mi to jedno

2%

hlasovalo: 11287 lidí

 Zdroj z prostředí české akademické obce upozornil redakci ParlamentníchListů.cz, že mezi akademiky je před volbami do Poslanecké sněmovny šířeno prohlášení, nebo petice, k současné společenské a politické situaci. Text, pod kterým jsou podepsáni Tomáš Halík, Martin C. Putna, Libor Grubhoffer, Petr Weiss a další známí čeští akademici, začíná slovy: „My, níže podepsaní akademici a vědci napříč obory, cítíme povinnost promluvit. Nelze přihlížet matení historických či politologických pojmů a rostoucímu nacionalismu. Nelze mlčet k vyprázdněným programům populistů, falešných mírotvorců a lživým projevům na sociálních sítích.“ Text varuje před hybridní hrozbou Kremlu, před oslabením vazeb na EU a NATO, nebo před politickými stranami, které vyvolávají strach z migrantů či chudoby. Akademici apelují na posílení hodnot, kterými jsou například podpora Ukrajiny a uprchlíků nebo zachování rozpočtové zodpovědnosti. 

Organizátorem petice je Filip Grygar, docent z Katedry filozofie a religionistiky Filozofické fakulty Univerzity Pardubice. Na Wikipedii je u jeho jména uvedeno, že je členem Masarykova demokratického hnutí. 

Do sněmovních voleb zbývá už jen 10 dnů. Ostře formulované prohlášení akademiků může zapůsobit například na váhající voliče. Těm je text určen, jak napovídá závěrečný apel: „Apelujeme, aby občané volili podle ověřených faktů, kvalitní žurnalistiky a historické zkušenosti.“ Podle zdroje ParlamentníchListů.cz je text prohlášení některými akademiky rozesílán i v rámci vnitrofakultních e-mailů studentům. Do schránky ho údajně dostali i studenti prvního ročníku, tedy ti, kteří své vysokoškolské studium začali teprve toto pondělí. Paragraf 2 Zákona o vysokých školách zakazuje na půdě vysokých škol zakládat a organizovat činnost politických stran a politických hnutí, ale na podobné aktivity nepamatuje. Hromadně obeslat vnitrouniverzitní poštou mladé studenty s politickým apelem není protizákonné. 

 

Text prohlášení akademiků:

Prohlášení akademiků a vědců k současné společenské a politické situaci                                                                

Preambule

My, níže podepsaní akademici a vědci napříč obory, cítíme povinnost promluvit. Nelze přihlížet matení historických či politologických pojmů a rostoucímu nacionalismu. Nelze mlčet k vyprázdněným programům populistů, falešných mírotvorců a lživým projevům na sociálních sítích. Zvláště v době války na Ukrajině, která se bytostně dotýká celé Evropy.

Máme na paměti dějiny Evropy, kdy akademické, vědecké a průmyslové elity vícekrát fatálně podcenily politické poměry a kolaborovaly s režimy, jež planými sliby vedly své země k tragickým důsledkům. Dnes je to putinovské Rusko, které se navrátilo k praktikám autoritářského, rozpínavého a terorizujícího státu.

Západní humanistická, vědecká a demokratická racionalita nikdy nebyla schopna čelit světové převaze totalitních a autoritativních režimů pouze cestou diplomacie. V těchto režimech není možná kritika moci, nezáleží na demokratické diskusi, ba ani na lidských životech – mnohdy i vlastních občanů. Takové přesile lze vzdorovat jedině spoluprací, vědeckou i ekonomickou převahou, společenskou a duchovní vyspělostí. Stejně nutná je i technologicky špičková vojenská síla.

V nadcházejících parlamentních volbách nechceme zůstávat jen apolitickými badateli, akademiky či anonymními voliči. Tak jako v každodenním životě vyhledáváme odborníky – lékaře, právníky nebo řemeslníky – a spoléháme na jejich znalosti, je nezbytné naslouchat také těm, kdo se dlouhodobě věnují historii a politické situaci Evropy.

Naším cílem je apelovat na voliče, kteří se běžně politikou nezabývají, a přitom jsou vystaveni bezprecedentnímu tlaku dezinformací a manipulativních kampaní. V následujícím výčtu proto nabízíme základní hodnotová východiska, jež nyní považujeme za zásadní pro další vývoj naší země:  

1. Ruská hrozba – Hybridní válka Kremlu ohrožuje hodnoty, jednotu i bezpečnost Západu a celé Evropy včetně nás.

2. EU a NATO – Navzdory kritice jsou pro naši zemi existenčním rámcem; odmítáme svévolná referenda o vystoupení.

3. Obrana a zbrojení – Musíme plnit závazek nejméně 2 % HDP a být připraveni jít výše. Efektivně a transparentně nastavené investice do armády, infrastruktury a výzkumu jsou investicí i do ekonomického rozvoje a prosperující budoucnosti.

4. Ústavní pořádek České republiky, nezávislost soudní moci a veřejnoprávních médií – Pro demokraticky smýšlející občany je nepřijatelné, aby představitelé státu zpochybňovali ústavní pořádek, nezávislost soudní moci a poslání veřejnoprávních médií ve prospěch svých zájmů.

5. Populismus a rozpočtová zodpovědnost – Varujeme před stranami a hnutími, jež krátkodobě slibují vše všem, nahrazují program prázdnými slogany a záměrně vyvolávají strach z migrantů či chudoby. Je nutné zachovat rozpočtovou zodpovědnost, bez ní není možné zajistit stabilitu a dlouhodobou prosperitu země.

6. Podpora Ukrajiny a uprchlíků – Jsme solidární s občany naší země v těžkých situacích i s lidmi, jejichž vlast byla napadena agresorem. Solidarita je základní lidskou hodnotou. Odmítáme xenofobní lži. Ukrajinští uprchlíci rovněž přispívají české ekonomice.  

Závěr Apelujeme, aby občané volili podle ověřených faktů, kvalitní žurnalistiky a historické zkušenosti. Demokracie je křehká – ničí ji demagogie, strach a nenávist. Jsme součástí západní Evropy, která stojí na svobodě. Naší povinností je tuto svobodu chránit a prosazovat pravdu ve prospěch budoucnosti naší země.

Signatáři

Abecední seznam profesorek a profesorů s jejich vědními oblastmi

Petr A. Bílek: Vědy o literatuře a kultuře

Ivan Blecha: Fenomenologie a současná česká filosofie

Stanislav Bohadlo: Muzikolog a dramaturg

Svatopluk Civiš: Fyzikální chemie

Fatima Cvrčková: Experimentální biologie rostlin

Filip Čapek: Archeologie a biblická věda

Jan Černý: Buněčná biologie a imunologie

Jaroslav Dršata: Biochemie

Marek Eliáš: Molekulární a buněčná biologie

Libor Grubhoffer: Biochemie a virologie

Tomáš Halík: Sociologie a religionistika

Tomáš Herben: Botanika

Pavel Hošek: Religionistika

Michaela Hrubá: Kulturní dějiny raného novověku

Vladimír Just: Dějiny divadla a médií

Lenka Karfíková: Filosofie a teologie

Filip Karfík: Filosofie a filologie

Zdena Kolečková: Výtvarné umění

Michal Koleček: Dějiny umění a Kurátorská studia

Petr Konvalinka: Statika a materiálové inženýrství

Petr Kubín: Církevní dějiny

Milena Lenderová: Historie a gender historie

Jan Lepš: Rostlinná ekologie

Martin Loebl: Matematika a informatika

Pavel Marek: České politické a kulturní dějiny 19. a 20. století

Petr Mareš: Lingvistická bohemistika

Zdeněk Mikulášek: Teoretická fyzika a astrofyzika

Tomáš Nejeschleba: Dějiny filosofie

Alexandr Němec: Lékařská mikrobiologie

Petr Pávek: Farmakologie

Jaroslav Peregrin: Logika a filosofie

Tomáš Petráček: Sociální dějiny

Karel Prach: Ekologie obnovy a botanika 

Martin C. Putna: Literární historik

Jan Royt: Historie umění

Marie Ryantová:  Dějiny raného novověku, historiografie a archivnictví

Vladimíra Spilková: Pedagogika, didaktika a vzdělávací politika

David Storch: Ekologie

Josef Špaček: Patolog a neurohistolog

Jan Tachezy: Parazitologie

Jiří Trávníček: Literární teorie, historie a kritika

Jan Trlifaj: Matematika

Petr Urlich: Teorie a dějiny moderní architektury

Jan Valenta: Chemická fyzika

Jan Vevera: Psychiatrie a neurovědy

Petr Weiss: Psychologie a sexuologie

David Zbíral: Religionistika

Radek Zbořil: Materiálové inženýrství a nanotechnologie

Jiří Zlatuška: Informatika 

Viktor Žárský: Fyziologie rostlin