Jako první se řešila snaha Václava Klause mladšího, zakázat Facebooku mazat příspěvky a účty. Jiří Hynek řekl, že obětí cenzury byl i on, když nemohl na svém profilu zveřejnit svůj článek z Chrudimských novin. Soukup pravil, že když se začíná banovat a mazat diskuse, tak mu to přijde nedemokratické. Konvička se ozval, že situace s Facebookem je podobná jako se silniční sítí, tedy že když korporace Facebook někoho nemá ráda a zablokuje mu účet, tak je to jako kdyby Skanska zakázala někomu jezdit na dálnici. Také zmínil, že Facebook je politicky motivovaný a uvedl příklad, že Německo a EU donutily Facebook cenzurovat určité věci, tudíž by česká vláda měla donutit Facebook necenzurovat, vzhledem k tomu, že v Ústavě je cenzura zakotvena jako nepřípustná.

Ladislav Bátora popisoval, jak jeden z jeho facebookových přátel skončil u soudu za údajně nenávistné výroky na této síti. Vladimír Franta popsal sociální síť facebook jako ideologický nátlakový nástroj, proti kterému je Orwell už retrofuturismus. Soukup řekl, že není příznivcem teorií o tajných dohodách, ale Konvička ho hned přerušil, že tyto dohody jsou veřejné a že Facebook by musel platit, pokud by německá vláda na něm našla něco závadného.S tím souhlasil i Bartoš, který Klausovu iniciativu vítal, a ještě by doplnil, aby lidé nemohli být trestně stíháni za své názory.