Jako největší „bombu“ svého posledního čísla avizoval týdeník Respekt materiál, podle kterého byl Donald Trump v osmdesátých letech „předmětem intenzivního zájmu“ komunistické rozvědky. Redaktoři Ondřej Kundra a Jaroslav Spurný se prý dostali společně s britským deníkem The Guardian k novým dokumentům, archiváliím i osobním svědectvím.
Podle Respektu se nově zjistilo, že Trumpa nesledovala jen okresní správa StB v Gottwaldově, o které se již vědělo (vedla spis na jeho manželku Ivanu, která se právě z Gottwaldova legálně vystěhovala na Západ za svým prvním manželem), ale prý i nejelitnější část tajné služby- hlavní správa.
Respekt přiměl bývalého šéfa gotwaldovské okresní StB Vlastimila Daňka k prohlášení, že „Trumpa řešili“: „Věděli jsme, že Trump je vlivný. Hlásil, že se chce jednou stát prezidentem, měli jsme zájem vědět o něm víc. A nejenom my, zájem o něj projevovala i rozvědná část StB. Nechci ale říkat podrobností, nechci mít nějaké problémy,“ řekl Kundrovi se Spurným.
Od Daňka redaktoři zjistili, že v osmdesátých letech, kdy už byli Donald a Ivana Trumpovi oddáni, minimálně dvakrát vyzýval hlavní správu rozvědky, která se zabývala „cíli“ v cizině“, aby se zaměřila na manželé Trumpovi.
StB, a na ní navázaná KGB chtěly podle Respektu mít Trumpa, tehdy mocného miliardáře, „pod palcem“. Už tehdy prý českoslovenští a sovětší špioni věděli, že chce jednou kandidovat na prezidenta USA a chtěla přes něj získávat informace o vysokých politických kruzích ve Washingtonu, do kterých měl už tehdy přístup.
NEPLACENÁ ČÁST TEXTU Z RESPEKTU ZDE
Jenže objevy dua Kundra- Spurný zcela strhal historik Radek Schovánek, který o jejich bádání napsal text pro web Echo24.cz. Ten se specializuje na dějiny bezpečnostních složek komunistického režimu a je v této oblasti jedním z nejkompetentnějších expertů v zemi.
Text „Donald Trump v hledáčku StB“ podle něj zcela mylně interpretuje nalezené dokumenty. Autoři především prokazují, že se ve struktuře StB vůbec nevyznají, dokonce si pletou rozvědku s kontrarozvědkou.
Autoři svojí argumentaci o spojení Trumpa s StB uvedli formulací, že „Státní bezpečnost měla o Trumpa zájem, vedla spis, jímž jeho jméno prochází“. Schovánek ale vysvětluje, že svazky StB prošly miliony jmen a pro drtivou většinu z nich to nemělo žádné důsledky. Z faktu, že se Trumpovo jméno v nějakých dokumentech objevilo, se tedy prý nedá vyvodit vůbec nic.
Vše se točí kolem spisu Ivana, který gottwaldovská okresní správa StB založila v dubnu 1978. V dubnu 1979 byl ale spis předán do Prahy, podle Kundry a Spurného rozvědce, konkrétně odboru, který se zabýval vysazováním špionů v zahraničí.
Podle Schovánka jde o zásadní omyl redaktorů Respektu. Předání spisu Ivany Trumpové z gotwaldovské okresní správy do Prahy neznamenalo, že by na Trumpovou byl vyslán do zahraničí špion nebo že by vůči ní bylo přijato nějaké jiné opatření. Znamenalo to naopak, že její rozpracování skončilo a spis gottwaldovští předali nadřízené složce k uložení.
Kundra se Spurným podle Schovánka interpretují zmiňované dokumenty zcela mylně a v podstatě opačně. „Neexistence svazku vedeného na Donalda Trumpa a předání svazku jeho manželky nelegální rozvědce nevedly k intenzivnějšímu rozpracování, ale naopak k jeho utlumení,“ objasňuje Schovánek.
Pokud by kdokoliv požádal StB o shrnutí informací o Donaldu Trumpovi, nebyla by mu jej schopna poskytnout.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav