„Karel Marx se narodil před dvěma sty lety: 5. května 1818 v Trevíru, v rodině, která konvertovala k židovství. Vyrůstal ve stínu Velké francouzské revoluce, takže náboženství a monarchie byly první cíle jeho mladého radikalismu. Ale ve 40. letech 19. století se šířil průmysl a Marx se seznámil s Engelsovou reportáží o tom, jak se žije pracující třídě v Anglii. Marx uviděl novou realitu. On sám nepoužil termín kapitalismus – to až později jeho studenti, ale bylo vidět, že masivní dynamika vycházela z konkurenční akumulace kapitálu a technologické změny,“ popisuje server.
Dále uvádí, že Marx společně s Engelsem nebyli jediní, kdo se zaměřovali na kritiku dopadů průmyslové revoluce. „Ale zatímco jejich současníci hledali řešení v záchraně utopických komunit, dva Němci zůstali věrni své výchově v hegelovské filozofii: není možné utéci před dějinami a jejich logikou. Oba dva tedy tvrdili, že revoluční transformace nepřijde z vnějšku, ale zevnitř systému samotného. I když jsou vedlejší efekty strašné, enormní dynamika průmyslového vývoje nemůže být potlačena, musí být překonána,“ připomíná server.
Původní text ZDE.
Dále zmiňuje i Komunistický manifest či to, jak Marx musel prchnout z Pruska, Francie i Londýna. Následné zhroucení Velké francouzské revoluce ve Francii ho vedlo k tomu diagnostikovat, co se pokazilo.
„Takže rok 1848 nebyla revoluce, ale historie se zopakovala jako fraška. Skutečné drama se odehrávalo ve vývoji kapitalismu. Marx byl obzvláště fascinován americkou expanzí. Takže skutečně velkou událostí roku 1848 bylo dobytí Kalifornie a zlatá horečka, která posunula světovou ekonomiku směrem k Pacifiku,“ píše dále sever.
A konstatuje následně i to, jak se Marx pustil do toho, jak funguje kapitalismus, a vytvořil analýzu toho, jak kapitalistická produkce a směna až k samotnému zboží nechala vzniknout svět, který se tehdejší konvenční ekonomie snažila naivně vysvětlit.
„Mnoho času strávil Marx v politických a intelektuálních disputacích ohledně vznikajícího socialistického hnutí. II. a III. díl Kapitálu nebyl nikdy dokončen, musel být editován Engelsem po Marxově smrti v roce 1883. Ale už v 90. letech 19. století byl marxismus oficiální ideologií největší masové strany světa: německých sociálních demokratů,“ poznamenává server a všímá si i toho, jak Financial Times píší o tom, že nejjistější je nechat Marxe v 19. století.
„To, co nás dnes oslovuje, je pravý Marx z viktoriánského období, ne ten haněný Marx z ideologií 20. století. Tato historická paralela od první éry globalizace ke dnešku je svůdná, píší FT, ale ignoruje realitu 20. století, protože nezahrnuje jen pád sovětského komunismu, ale také nebezpečný státní kapitalismus Číny, americkou ‚hypersílu‘ a existenční hrozbu klimatické změny,“ uzavírá server a připomíná i ekonoma Thomase Pikettyho.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
