O pozici Svatého stolce v souvislosti s konfliktem na Ukrajině hovořil na mezinárodní vědecké konferenci Olomoucké právnické dny 2015 Marcel Ševčík z Teologické fakulty Katolické univerzity v Ružomberku. Vyjádřil se k diplomatickým východiskům a zdůraznil hlavní povinnost šíření myšlenky mírového soužití s náboženským akcentem. „Udržuje diplomatické styky se státy, ale také s celou řadou mezinárodních organizací. Má například trvalého pozorovatele při OSN,“ konstatoval mimo jiné Ševčík k politice papeže, která se opírá o doktríny katolické církve, chartu lidských práv, historické zkušenosti, obranu míru a důstojnosti. Zmínil, že na Ukrajině se scházejí nejrůznější církve. „Doněcká a Luhanská oblast jsou propojené s pravoslavnou církví Moskevského patriarchátu, který je proti pravoslavné církvi ukrajinského patriarchátu v Kyjevě,“ uvedl Ševčík.

Papež zdůrazňuje naléhavou potřebu komunikace. Právo síly nahradit silou práva

Ševčík hovořil o znásilnění mezinárodního práva a hrozbě, kterou zmiňoval i papežský velvyslanec, a to tom, že mnoho katolických věřících bylo nuceno opustit Krym. „Nejaktuálnější zprávy jsou, že papež František upozornil na rozměr, že bohužel obě stany ozbrojeného konfliktu se hlásí ke křesťanství,“ konstatoval s tím, že papež zdůrazňuje naléhavou potřebu komunikace, která je jediným možným způsobem řešení situace, odvolává se na princip respektování mezinárodního práva a zdůrazňuje hlavně to, že lidstvo musí najít odvahu nahradit právo síly silou práva.

Ševčík: Sankce Svatý stolec nevnímá jako efektivní nástroje

Po minském summitu si vyžádal papež setkání s ukrajinskými biskupy, ke kterým pronesl 20. února řeč ve Vatikánu. „Veškerá prohlášení, která Svatý stolec vydává, jsou vždy důrazem na vzájemnou toleranci a respekt jako cestu k řešení krize,“ upozornil Ševčík a také doplnil, že je důležité odlišit to, co říká Svatý stolec a jednotliví biskupové a připomenul jejich setkání v Bratislavě. „Biskupové reprezentují jednotlivé církve. Biskupové i z Ukrajiny se vyjádřili i tak, že boje na východě Ukrajiny způsobují bídu. Církev se ale nemůže do politických problémů míchat,“ uvedl Ševčík s tím, že biskupové ale zdůraznili humanitární pomoc. „Můžeme položit i spekulativní otázku, zda Svatý stolec může uznat Doněckou a Luhanskou republiku? Pokud stát nevznikl podle mezinárodního práva, tak pro něj neexistuje,“ uvedl Ševčík, který také ujasnil: „Svatý stolec je mezinárodně uznávaný subjekt reprezentovaný papežem a Římskou kurií.“ V širším pojetí je nejvyšším orgánem státu Vatikán a nejvyšším orgánem katolické církve. „Ve vztahu k místním církvím i na Ukrajině bude vystupovat jako nadřízený orgán, ale ve vztahu ke státu Ukrajině bude vystupovat jako subjekt mezinárodního práva, který je vnímaný jako rovnocenný partner,“ vymezil pojmy.

Putin: Pro Rusko má Krym sakrální význam

V kontextu lze připomenout, že ruský prezident Vladimir Putin před časem vysvětlil anexi Krymu i náboženskými důvody. V promluvě k národu uvedl: „Pro Rusko má Krym, stará Korsuň, Chersonés či Sevastopol obrovský civilizační a sakrální význam, stejně jako Chrámová hora v Jeruzalémě pro vyznavače islámu a judaismu,“ prohlásil v poselství a posunul tak nárok na Krym do intencí širších, než je ovládnutí hlavní základny černomořské flotily strategického významu. Církve vyjádřily svůj nesouhlas se spojováním anexe a náboženství a to včetně Ukrajinské pravoslavné církve Moskevského patriarchátu.