Od dubna všechny smlouvy nad půl milionu korun budou muset být povinně zveřejněné. Jenže Radiožurnál k tomu připomněl, že i toto nařízení nakonec instituce a úřady budou možná obcházet, podobně jako dnes obcházejí povinnost zveřejňovat, kam a na co putovaly veřejné peníze.

„Od 1. dubna bude spousta nových uveřejňovacích povinností. Nejvíce se asi mluvilo právě o zveřejňování seznamu smluv, ale také konečné ceny, seznamu subdodavatelů a dalších dokumentů, jako je odůvodnění zakázky, odůvodnění nastavení kvalifikačních kritérií a podobně, “ uvedl pro rozhlas náměstek ministra pro místní rozvoj Jan Sixta.

Podle rozhlasu ale není jasné, zda se budou úřady novým zákonem řídit. Tajení smluv je dnes totiž prý stále velmi časté. Například ministerstvo práce tají smlouvu na nový software, který zkraje roku zkomplikoval chod úřadů práce.

„Ministr Jaromír Drábek ale tvrdí, že jeho úřad jen využil rámcové smlouvy jiného rezortu,“ zmínil v této souvislosti rozhlas. Připomněl k tomu, že Drábek kdysi řekl, že smluvní stranou v tom vztahu s firmou Fujitsu je ministerstvo vnitra, nikoliv ministerstvo práce a sociálních věcí. Novináři ale nakonec přišli na to, že to bylo právě ministerstvo práce, které své smlouvy utajilo.

Podobné to bylo prý i na Dopravním podniku Prahy. Ten třeba tajil smlouvy s inženýrskou firmou tak dlouho, až skončil v exekuci. „Nepoučil se z toho a smlouvy odmítá zveřejňovat dodnes. Naposledy ho Radiožurnál žádal před dvěma měsíci o smlouvy na právní služby - opět bez odpovědi,“ uvedl dále rozhlas.

Kužílek: Oni některé pasáže prostě začerní

Jak Radiožurnálu řekl poradce pro otevřenost veřejné správy Oldřich Kužílek, problémy s tajením smluv mají také v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM), který se loni kvůli tomu umístil v soutěži otevřených a zavřených institucí na jednom z nejhorších míst.

„Protože jednak nejdříve odmítal vůbec poskytnout informace o smlouvách s neprůhlednou firmou, která byla dodavatelem zakázky za 1,8 miliardy. A poté, když tu smlouvu jakoby poskytoval, tak nakonec převážnou část smlouvy začernil. Přitom je zjevné, že to nemohou být věci, které by měly být předmětem obchodního tajemství,“ vysvětlil Kužílek k IKEMu. S tím ale nesouhlasí ředitel IKEMu Aleš Herman.

Kužílek je však přesvědčen o tom, že právě začernění některých údajů ve smlouvách a poté  jejich zveřejnění bude v příštích měsících velkým problémem novely.

„Já jsem vždy navrhoval, aby případné obchodní tajemství museli dodavatelé povinně uvést v jakési příloze. Tak, aby se to nemíchalo se základním dokumentem smlouvy,“ podotkl k tomu Kužílek. Tento návrh ale neprošel. Oddělení vlastní smlouvy a případných dodatků s obchodním tajemstvím totiž do zákona ani prováděcích předpisů neprošly, dodal k tomu Radiožurnál.