„Sobotkův tunel. Teď je to venku. Kalašnikov netřeba, máme klacek,“ všímá si Přikryl komentářů na premiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD), který podle mnohých je viníkem situace v OKD. „Zajímá vůbec někoho pravda?“ ptá se a poukazuje na článek ParlamentníchListů.cz, které přinesly názory politiků.
Původní text ZDE.
„Šlo prý o zločinná rozhodování vlády, stát se prý v kupónové privatizaci zbavil majoritního podílu, odhad ceny, za kterou stát v roce 2004 privatizaci dokončil, tedy 4,1 miliardy, byl za babku, byty prodány skoro zadarmo… Vrhají se na Sobotku proto, že si to skutečně myslí, nebo proto, že se jim to hodí?“ ptá se dál.
Uvádí, že souhlasí s tím, že firma OKD se chová jako upír, který vysaje krev oběti a pak ji nechá ležet zmítající se v křeči a spoléhá na to, že přiletí přítel stát a poskytne oživovací proceduru, oběť vyléčí a sát se bude dál. „Soucítím s horníky, kteří se dostávají do složité situace, a věřím, že vláda nalezne nástroje, jak jim pomoci, a nebude pomáhat oné firmě. A již vůbec nehájím majitele OKD,“ dodává.
Zároveň však uvádí, že v žádném případě nesouhlasí s tím, že šlo o tunel vlády v letech 2002–2006. „Chápu, že politici jedí guláš, který uvařil pan Macháček ze sdružení nájemníků ‚byty OKD‘. Nevyčítám jim, že si nezjišťují, zda vše, co jím bylo popsáno, je pravda. To by ztratili významnou kartu. Pan Macháček dobře ví, že samozřejmě žádal nemožné, byty nikdy nevysoudí, ani vláda v roce 2004 nemohla s byty jakkoli nakládat. Je to (v lepším případě) nevědomá lež politiků, v horším případě koření do politických soubojů,“ dodal a popisuje začátek celé kauzy.
Podle něj stát jednou provždy ztratil právo rozhodovat o nakládání s majetkem v roce 1990, kdy zanikl státní podnik OKD a vznikla akciová společnost OKD. „V říjnu 1993 přijala Klausova vláda rozhodnutí o privatizaci majetkové účasti státu v OKD, 40 % akcií dala do kupónové privatizace, 3 % obcím v regionu, část, cca 3 %, vložila do restitučního fondu. Stát tedy držel většinu. Popisovat kličky a čachry tehdejších vlastníků, aktivity pana Prose, Bakaly (kozel zahradníkem, řekl bych), Koláčka a dalších by bylo jistě zajímavé, ale pro tento okamžik nadbytečné. Zatím stát většinu drží a mohl si ledasco diktovat. Mohl tehdy rozhodnout i o převodu bytů nájemcům, zákon, který to umožňoval, číslo 72/1994 Sb., již existoval a byl hojně používán. Tehdy ano,“ sděluje.
A dodává, že loupež století nastala podle jeho názoru 28. 5. 1996, kdy Fond národního majetku požádal tehdejší ministerstvo pro spávu národního majetku a privatizaci o snížení základního kapitálu firmy. Ministr Jiří Skalický základní kapitál společnosti skutečně snížil.
„Nejsem ‚advokát diaboli‘ ani boží bojovník chránící našeho premiéra. Mám jen díky své paměti a osobní zkušenosti ze státní správy z let 2004 až 2010 pocit, že mnozí politici, aniž sami věci rozumějí, jí ani nechtějí porozumět, protože se jim hodí pro jejich politický boj. Sportovci mají ceny fair play. Politici nikoliv. Asi proto, že jinak získat voliče neumějí než potupou a osočením jiných,“ uzavřel Přikryl.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
