Měla by mít Česká republika na Evropské radě i nadále právo veta?Anketa
Hostem podcastu Hlas Heroine byla expertka na kvóty, socioložka a právnička Pavla Špondrová.
Řešily se hlavně kvóty pro ženy, Špondrová totiž patří k zastánkyním kvót pro ženy v politice. „Kvóty se ukazují jako jediné funkční opatření,“ uvedla. „V žádné zemi, kde se podařilo nějakým způsobem tu diverzitu, čímž myslím to nějaké vyrovnané zastoupení žen a mužů v tomto kontextu v politice v rozhodovacích pozicích dosáhnout, tak se to nepodařilo jinak,“ vysvětluje.
Rovné zastoupení mužů a žen v rozhodovacích pozicích – politických, úředních i těch v byznysu – je důležité proto, že například jinak může docházet ke ztrátě talentu.
„Mezi absolventy, absolventkami vysokých škol ženy převažují v České republice ve více než 60 procentech, a to nejen v takových těch pečovatelských oborech, ale týká se to taky ekonomických fakult. Na VŠE absolvuje více žen než mužů poslední dlouhé roky,“ zdůrazňuje Špondrová. Prý jde o karikaturu současného stavu, kdy máme významně vzdělanou část populace, a na straně druhé významné podreprezentování této části populace v klíčových pozicích nutných pro chod společnosti. I covid prý dopadl především na ženy.
Prý i řada studií ukazuje na to, že pokud jsou týmy smíšené, nejen genderově, ale i věkově a etnicky, že jsou efektivnější.
Fotogalerie: - Manuál ke hřbitovu
Špondrová se domnívá, že pokud by během pandemie bylo ve vedení státu více žen, tak by to vypadalo jinak.
„Myslím si, že dokonce nezáleží na politické orientaci těch osob, protože ta tzv. ženská zkušenost, kterou mohou nést i muži... – ale v České republice máme z osob čerpajících rodičovský příspěvek 98 % žen, takže dá se v mnoha těchto ohledech mluvit o tom, že to je ženská zkušenost – tak ta je univerzální, ta se dotýká i ministryň za ANO i ministryň za ODS, stejně jako ministryň za Piráty.
Máme tady takový stereotyp, že obzvlášť v těch vrcholných pozicích, pokud se tam vyskytnou muži, tak ti tu péči, starost o rodinu, pokud ji mají... tak ji zajišťují manželky, partnerky, zbývající části rodiny, a vlastně je to od těch mužů odstřiženo.
Kdežto ty ženy, i pokud jsou na vrcholných pozicích – v jakékoliv straně, konzervativní nebo liberální, a mají nějakou pozici ve vztahu ke kvótám a genderové rovnosti a k péči o děti – tak ty ženy i ve vysokých pozicích se o děti starají a jsou na to dotazovány. A tyto ženy samy cítí zpravidla nějakou vnitřní povinnost, kterou máme, že se nějak od nás očekává, že minimálně mají nějaké povědomí o těch dětech a mnohem víc ten management rodiny řeší, takže nesou si tu zkušenost a pak ji promítají do toho rozhodování,“ je přesvědčena zastánkyně kvót.
Do voleb zbývá sto dní. Kdo podle vás bude příštím premiérem?Anketa
„Dokud se nezmění politická kultura, tak se tam více žen nedostane. A dokud se tam nedostane více žen, nezmění se politická kultura,“ upozorňuje Špondrová na začarovaný kruh nerovnosti.
Námitkou proti kvótám má být ten argument, že ženám nikdo nebrání, aby uspěly i bez kvót. „To je otázka, jak kdo brání, nebrání. Ženy v Československu získaly volební právo v roce 1918. Do té doby bylo ženám zamezeno účastnit se veřejných funkcí. Dlouho nemohly studovat vysokou školu, nemohly zastávat funkce ve správě státu,“ připomněla Špondrová. „Když se podíváme dál do minulosti, tak ženy nedědily, nemohly o sobě rozhodovat. Nemohly být ani autoritami v soukromé sféře. Zhruba do roku 1960 u nás platil původní rakouský občanský zákoník, který dával výhradní právo rozhodovat o rodinných věcech manželovi. Žena měla ‚právo‘ na jeho jméno a na užívání jeho postavení, mohla být lidově řečeno ‚paní lékárníkovou‘, ale musela ve všem následovat rozhodnutí manžela,“ dodává socioložka.
Má za to, že pokud chtějí ženy do veřejné sféry vstupovat, tak jen za podmínky, že zastanou své původní „tradiční“ pozice a povinnosti, které mají v rodině. „To znamená, že zastanou péči o děti a ostatní potřebné, o vztahy, o rodinné kontakty. Od péče o malé děti až po to, kdo zavolá babičce, protože má narozeniny. To vše zajišťují ženy. Ženy se mohou účastnit veřejného života, pokud všechno tohle zvládnou obstarávat,“ pravila Špondová.
Fotogalerie: - Stebno a návštěva ministryně
Pověděla i vlastní zážitek ze života. „Mému muži řekli na úřadě, na kterém pracoval, že kdybychom se chtěli vystřídat na rodičovské, protože když jsme se o tom bavili, byla to jedna z variant, tak tehdy se dozvěděl: ‚No tak to tě budeme muset odvolat a jestli se pak budeš moct vrátit, no to ještě nevím,‘ řekl mu jeho přímý nadřízený a vlastně to byla státní instituce, kde tahle věc musí být jasná úplně každému zaměstnanci nebo minimálně osobě na vedoucí pozici, že toto je přímá diskriminace par excelence a dokonce tento jeho nadřízený říkal něco ve smyslu: ‚No tak to si ze mě děláte prdel,‘ vlastně to bylo i nečekané, protože oni nebyli žádní kamarádi. Já o rovnosti žen a mužů školím opakovaně a s tímhle se setkávám, že muži říkají: ‚Já bych i rád pečoval, ale vlastně manželka moc nechtěla, aby to nevypadalo, že není dobrá matka,‘ že taky čelí těm předsudkům... čili chce to statečnost z obou stran.“
Politická kultura se pod vlivem většího podílu žen v řídících pozicích mění, tomu tedy mají pomoct kvóty.
Jedním z častých argumentů odpůrců kvót je, že díky nim se na rozhodovací pozice dostanou nekvalifikované a méně kvalitní osoby, protože hlavním kritériem bude pohlaví. „Takové opatření není možné v českém právním prostředí přijmout,“ poukázala Špondrová. Tato obava je prý neopodstatněná. „Pokud bychom se bavili o rozhodovacích pozicích v byznysu nebo v pracovním prostředí, tak to přímo zakazuje antidiskriminační zákon, který říká, že kvalifikace musí být minimálně srovnatelná.“
Jaké požadavky na kvalifikaci má uchazeč nebo uchazečka splnit, přitom nastavuje zaměstnavatel. „Není možné, že by se prostřednictvím kvót dostávaly do rozhodovacích pozic méně kvalitní osoby,“ je přesvědčena socioložka, právnička a expertka na kvóty Špondrová.
„Na politickou sféru se antidiskriminační zákon nevztahuje, ale je na každé politické straně, jak si nastaví kritérium kvality,“ říká. „Jednou mi říkala jedna kandidátka ODS, že by chtěla na nějaké vyšší místo na kandidátní listinu a že by chtěla do první desítky. Říkala, že má dvě vysoké školy, umí anglicky, německy, italsky a prý by to uplatnila. Má ekonomické vzdělání. Bylo jí řečeno, že v první desítce už jedna žena je,“ popsala Špondrová.
Není tedy prý pravda, že by se díky kvótám do politiky dostali nekvalitní lidé.
Psali jsme:
autor: tle
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
