Jako první se autorka analýzy Reva Bhallová soustředí na Německo a krizi eurozóny. Země s nejsilnější ekonomikou na kontinentu se dle jejího názoru stala obětí své vlastní moci. „Osud Řecka záleží na tom, jestli německá kancléřka Angela Merkelová odsouhlasí další záchranný balíček. K tomu je třeba zmínit, že Německo vyváží asi polovinu svého HDP a většinu z tohoto objemu v rámci eurozóny,“ uvádí Bhallová. Mnozí podle ní uzavřenou dohodu pokládají za vítězství Německa, které bylo podporováno také ministry financí Portugalska, Španělska a Francie. „Ti všichni odmítli umožnit Řecku vyhnout se plnění dlužních závazků. Ovšem do čtyř měsíců mohou být Berlín a Atény znovu na kordy,“ míní Bhallová.
„Německo potřebuje čas, aby mohlo přesvědčit euroskeptiky na domácí půdě o tom, že může svoji germánskou šetrnost uplatňovat i vůči zbytku Evropy. Čím déle však tento proces bude trvat, tím budou jednání mezi Německem a Řeckem komplikovanější. Stejně tak se tím zvýší pro obchodníky, podnikatele a politiky riziko hrozby odchodu Řecka z eurozóny, jež může spustit řetězec událostí, na jehož konci může stát rozpad eurozóny,“ vysvětluje Bhallová.
celý text v angličtině máte k dispozici ZDE
Vzhledem ke komplikovanému jednání s Řeckem dle mínění Bhallové potřebuje Merkelová uklidnit situaci na „východní frontě“. Není prý proto divu, že do přípravy mírové iniciativy pro ukrajinský konflikt investovala tolik času a politického kapitálu. „Dohoda přitom byla od samého počátku špatně nastavena, protože nepočítala s neústupností separatistů vztahující se k Debalceve. Německo tedy opět posílilo své postavení věřitele, tentokrát vůči Ukrajině, a donutilo prezidenta země Petra Porošenka, aby přijal realitu a Debalceve se vzdal. Ale i kdyby se Německu na jedné straně a Rusku na straně druhé podařilo dovést konflikt na Ukrajině ke smíru, vztahy mezi Washingtonem a Moskvou zůstanou i nadále napjaté,“ poukazuje Bhallová.
Další spojení nachází Bhallová mezi ukrajinskou krizí a íránským jaderný programem. „Navzdory všeobecně omílanému názoru úsilí ruského prezidenta není poháněno vidinou tučných územních zisků. Putin se pouze po vzoru svých předchůdců snaží zabezpečit hranice se státy, které spadají pod křídla silného Západu. Jak již Spojené státy několikrát Rusko upozornily, vyhrazují si právo poslat Ukrajině zbraně a poskytnout její armádě výcvik. To v praxi znamená existenci amerických vojáků na ukrajinské půdě,“ konstatuje Bhallová a dodává, že z Putinova pohledu však NATO navazováním užších vazeb se sousedy Ruska překračuje nepsané hranice sféry vlivu. „Krátkodobé příměří nebrání Spojeným státům, aby v regionu zanechaly hlubší stopu. V reakci na to se dá očekávat, že Putin přehodnotí své plány zahrnující vytvoření spojnice na Krym a upevnění ruských pozic a řece Dněpr, případně podniknutí provokačních akcí v oblastí Pobaltí,“ píše Bhallová.
Spojené státy by dle jejího mínění měly být na některou z těchto variant připravené. „Zároveň však nyní Washington řeší íránský jaderný program. V Ženevě se proto 22. února sešli americký ministr zahraničí John Kerry a jeho íránský protějšek Javad Zarif. Spojené státy nutně potřebují, aby bylo mnoho let trvající diplomatické úsilí konečně přivedeno do zdárného konce,“ uvádí Bhallová a dává dohodu do spojitosti s bojem proti Islámskému státu. „Boje v Sýrii a Iráku nutí Washington spolupracovat s Teheránem s cílem omezit ambice džihádistů. Přestože budou Američané kvůli Izraeli ve svých prohlášeních opatrní, Írán si od sblížení slibuje také uznání hizballáhu jako legitimního politického partnera,“ soudí Bhallová.
„Německo potřebuje dohodu s Ruskem, aby mohlo zvládnout krizi eurozóny. Rusko se zase potřebuje dohodnout se Spojenými státy, aby omezilo pronikání Washingtonu do svojí sféry vlivu. Spojené státy zase spěchají na dohodu s Íránem, aby svoji pozornost mohly plně soustředit na Rusko. Všechny tyto konflikty tedy spolu úzce souvisí, ale každý z nich má jiné pozadí. Německo i Ruskou mohou své rozdílné názory překonat, stejně jako Írán a USA. Ovšem prodloužení trvání krize eurozóny se bude obtížné vyhnout, což platí i o hluboké nedůvěře Ruska vůči americkým snahám narušovat jeho sféru vlivu,“ analyzuje Bhallová.
Psali jsme:
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: pro
