Do průměrného růstu mezd v letech 2012 a 2013 se přitom promítl především růst mezd v zemích mimo G20. V těchto rozvojových ekonomikách šlo v roce 2012 o 5,9 % a o rok později 6,7 %. Naopak v zemích s vyspělou ekonomikou průměrná mzda od roku 2006 rostla pravidelně jen o 1 %, ale ve zmíněných letech 2012 a 2013 to bylo dokonce pouze 0,1 a 0,2 %. „Růst mezd ve vyspělých ekonomikách se zpomalil téměř na nulu. Odráží se v tom celkově nízká ekonomická výkonnost, což vede ke slabé poptávce a rostoucímu riziku deflace v eurozóně,“ cituje zpráva náměstkyni generálního ředitele MOP pro politiku, Sandru Polaskiovou.
Spoluautorka zprávy Kristen Sobecková, pracující v MOP, poznamenala, že v posledních desetiletích se velmi pomalu sbližují průměrné mzdy v rozvojových i ekonomicky vyspělých zemích. „Celkově zůstávají mzdy v rozvinutých ekonomikách třikrát vyšší než v zemích třetího světa,“ dodala Sobecková. Jak zpráva uvádí, mezi jednotlivými regiony panují obrovské rozdíly. Např. v Asii rostly mzdy v roce 2013 o 6 %, ale ve východní Evropě, v Latinské Americe a Karibiku jen o 0,8 %. Na Blízkém východě činil nárůst mezd 3,9 % a v Africe jen 0,9 %. Z jiného grafu je zase patrné, že růst produktivity předstihuje růst mezd. „Rostoucí propast mezi mzdami a produktivitou práce znamená klesající HDP,“ uvádí se ve zprávě.
celý text v angličtině najdete ZDE
To znamená, že jednotliví zaměstnanci a jejich domácnosti profitují na hospodářském růstu stále méně, zatímco nadnárodní korporace stále více. Za problém zpráva MOP považuje rovněž rostoucí nerovnost v příjmech domácností. „Mzdy jsou hlavním zdrojem příjmů střední třídy ve všech typech ekonomik. Zatímco ti nejbohatší a nejchudší závisí na jiných zdrojích příjmů. Mzdy jako hlavní zdroj příjmů tvoří například v Mexiku, Rusku, Argentině, Brazílii a Chile pouze 40 % a ve Vietnamu dokonce jen 30 %. Naproti tomu ve vyspělých ekonomikách představují mzdy v celkových příjmech domácností 70 až 80 % příjmů. „V mnoha zemích začíná nerovnost již na trhu práce, projevuje se pak zejména v distribuci mezd a zaměstnanosti,“ komentuje další spoluautorka zprávy Rosalia Vazquez-Alvarezová z MOP.
„Stagnace mezd musí být řešena ve jménu spravedlnosti a hospodářského růstu. A protože je celková nerovnost způsobena mzdovou nerovností, je nutný strategický přístup pracovních trhů k této záležitosti. Přispět k řešení může fiskální přerozdělování, včetně daní a politika sociální ochrany. Nevyřeší se však nerovnost zcela, beze zbytku. V rámci komplexní strategie by mělo být posíleno kolektivní vyjednávání, odstraněna diskriminace zranitelných skupin, stejně jako zavedení progresivního zdanění a stanovení odpovídajících systémů sociálního zabezpečení. Státy by rovněž měly více podporovat zejména malé a střední podniky, což umožní růst a vytváření pracovních míst,“ konstatuje Polaskiová.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
