Spencerová skládá pozoruhodné zprávy k Ukrajině: Toto se děje v Zakarpatí. A až Merkelová zjistí...

17.03.2015 19:01

Známé i méně známé informace z Ukrajiny dává do zajímavých souvislostí novinářka Tereza Spencerová na serveru Literarky.cz. V nejnovějším článku se věnuje například separatistickým tendencím v Zakarpatí, které před druhou světovou válkou bylo součástí Československa, nebo vysvětluje, na co vlastně Ukrajina použije miliony dolarů, které získala z nové půjčky Mezinárodního měnového fondu.

Spencerová skládá pozoruhodné zprávy k Ukrajině: Toto se děje v Zakarpatí. A až Merkelová zjistí...
Foto: kremlin.ru
Popisek: Z jednání v Minsku (zleva: Vladimir Putin, Francois Hollande, Angela Merkelová, Petro Porošenko)

V Zakarpatí se v posledních dnech rozhořel "separatistický skandál“. O víkendu se údajně v Mukačevu sešel "sjezd“ Rusínů, kteří po Kyjevu požadují uznání nejen své specifické národnosti, ale i autonomie celé oblasti. Ta byla před druhou světovou válkou pod označením Zakarpatská Rus součástí Československa. "S ohledem na události na jihovýchodě Ukrajiny požadujeme pro region autonomní status,“ řekl stanici Vesti lídr zakarpatských separatistů Petr Hecko.

Podle Spencerové ale velká jednota v rusínském hnutí nepanuje. Svědčí o tom například to, že šéf národní rady Rusínů Zakarpatí Jevheny Župan popřel nejen požadavek na autonomii, ale i konání sjezdu jako takového.

"Podle dostupných informací se však představitelé několika rusínských organizací a spolků – prý zastupujících na 40 tisíc členů – na jednání v Mukačevu shodli, že jejich hlavním cílem je donutit Kyjev, aby uznal výsledky referenda, v němž se v roce 1991 asi 80 procent obyvatel oblasti vyslovilo pro autonomii,“ píše Spencerová.

Připomíná, že OSN už v roce 2006 marně vyzvala Kyjev, aby Rusínům oficiálně přiznal statut národnostní menšiny a s tím související práva, tedy mimo jiné možnost užívání jazyka ve školách či médiích.

Jenže pod stejně zaměřenou rusínskou peticí adresovanou kyjevskému parlamentu je dnes pouhých asi deset tisíc podpisů.

Podle ukrajinské tajné služby jde o ruskou provokaci

Ukrajinská tajná služba SBU na zprávy o "sjezdu“ reagovala tvrzením, že jde o ruskou provokaci. "Dochází k neúspěšným pokusům ruských tajných služeb destabilizovat situaci v Zakarpatí. Pracují primitivně a neúspěšně,“ řekl prý poradce šéfa kyjevské tajné služby Markijan Lubkivský. K tomu varovně dodal, že "diskuze se separatisty bude krátká a tvrdá“.

Podobně se měl vyjádřit i zakarpatský poslanec současného kyjevského parlamentu Viktor Baloha. Podle něj je "sjezd Rusínů“ jen "fake ruské propagandy“, protože "skuteční Rusíni“ Ukrajinu milují a váží si její "celistvosti“.

Podle Spencerové ale váhu slov Viktora Balohy není nutno nijak přeceňovat. Spolu se svými dvěma bratry už roky ovládá region politicky i ekonomicky a vysloužil si přezdívku "Vládce Zakarpatí“.

Pokud prý nyní horuje pro Kyjev, bude to nejspíš jen proto, že je to pro něj výhodné. Ještě na počátku února kyjevskému prezidentovi Petro Porošenkovi hrozil, že se Zakarpatí vzbouří, pokud nenechá (i zakarpatské, a tím pádem rusínské) vojáky stáhnout se z obklíčeného Debalceva.

Baloha a ukrajinští oligarchové chtějí co nejrychlejší konec války

"Baloha totiž – spolu s dalšími ukrajinskými oligarchy včetně Ihora Kolomojského – požaduje co nejrychlejší konec války a obnovení dřívějších ničím nerušených monopolních zisků,“ vysvětluje Spencerová s tím, že na druhou stranu právě Baloha neváhá připravit Porošenka o přinejmenším politickou moc návrhem, aby o dalším osudu Donbasu rozhodlo referendum.

"Pokud by se totiž konalo, stalo by se precedentem, s jehož pomocí by se mohl i Baloha stát oficiálním neomezeným vládcem Zakarpatí i bez souhlasu z Kyjeva,“ podotýká novinářka s tím, že schopnost "řešit“ podobné problémy už Viktor Baloha, někdejší souputník "oranžového“ prezidenta Juščenka, prokázal třeba ve chvíli, kdy – v těsné spolupráci s místním rodinným klanem Tokarů -- nechal odvolat prokurátora, který nechtěl zrušit trestní stíhání 14 Balohových "rodinných“ firem.

Také osud Charkova a Oděsy je nejasný

Na Zakarpatí ale působí i další síla – Maďarsko. Maďarský ministr zahraničí Peter Szijjarto se zástupci maďarské menšiny v Zakarpatí letos v únoru jednal přímo v Mukačevu, za situace, kdy Budapešť už asi polovině z tamních 200 tisíc etnických Maďarů zajistila maďarské občanství.

Spencerová v této souvislosti upozorňuje, že americký think tank Jamestown Foundation konstatuje, že nejistá budoucnost Zakarpatí v rámci Ukrajiny není svého druhu jediná. "Na příkladu několika nedávných teroristických útoků konstatuje, že nejasný je osud také Charkova, který leží jen 70 kilometrů od frontové linie, 40 kilometrů od hranic s Ruskem a většina jeho obyvatel je ruskojazyčná,“ píše Spencerová.

Separatistické nálady prý ovládají i Oděsu, která by se ráda proměnila ve svobodný přístav. Moc optimismu Kyjevu nedodává ani EU. Protože italský premiér Matteo Renzi sice zdůraznil nutnost respektu ke státní svrchovanosti Ukrajiny, zároveň ale tamní vládu vyzval, aby zaručila autonomii "všem ukrajinským územím“.

Peníze od MMF Ukrajincům kromě války a umírání nic nepřinesou

Spencerová také upozorňuje na nedávnou návštěvu ukrajinského prezidenta Petro Porošenka v Berlíně. Porošenko prý slíbil vynaložit na nákup zbraní 3,8 z pěti miliard dolarů od Mezinárodního měnového fondu. "Čímž potvrdil, že peníze od MMF obyčejným Ukrajincům kromě války a umírání nic nepřinesou,“ podotýká novinářka. Porošenko prý očekává bezvízový styk s EU už od května a od Německa očekává půl miliardy eur. Navrch ještě navrhl bojkot mistrovství světa ve fotbalu, které se má konat v roce 2018 v Rusku. Tato prohlášení byla podle Spencerové určena především domácímu publiku. V Berlíně ale velký dojem neudělala. "Německá kancléřka Angela Merkelová konstatovala, že o bojkotu fotbalového šampionátu nepřemýšlí, nevyloučila onu půl miliardu, z níž by 200 milionů mělo jít na makroekonomickou podporu, ale smlouva v tomto směru podepsána nebyla s tím, že se tak možná stane do 1. dubna,“ uvedla Spencerová.

Co podle ní ale bylo hlavní, byl fakt, že kancléřka podle všeho nevzala na vědomí ani hlavní Porošenkův trumf, tedy tvrzení pro německý Bild, že minské dohody kvůli Rusku zkrachovaly a EU proto musí proti Moskvě zesílit sankce. Merkelová prý podotkla, že unijní sankce proti Rusku zesíleny být sice mohou, ale ne dřív než v červnu, byť ani to není příliš pravděpodobné, protože v této otázce v Unii shoda nepanuje. A německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier Porošenkovi "vysvětlil“, že příměří na Ukrajině je sice vratké, ale drží, stejně jako minské dohody.

Podle Spencerové se na tom shodli také šéfové diplomacií Francie a Ruska Laurent Fabius a Sergej Lavrov. Přičemž Francie k nelibosti Kyjeva vyjádřila ochotu pomoci při obnovení bankovního systému na jihovýchodě Ukrajiny. "A k tomu Německo dál trvá i na tom, že zprávy o ruské agresi na Ukrajinu jsou 'nebezpečnou (americkou) propagandou', která má mírový proces sabotovat, zatímco Berlín je přesvědčen, že 'vše se musí zlepšovat', slovy Angely Merkelové,“ konstatovala Spencerová.

Kyjev deklaruje, že chce plnit druhou minskou dohodu. Ale...

Porošenko se prý v Berlíně rychle zorientoval a proměnil se v rozhodného zastánce minských dohod. Pak souhlasil i s požadavkem Merkelové na přijetí zákona o místní samosprávě na Donbasu a "podpořil všechny mírové iniciativy Merkelové, zatímco ona podpořila otázku půjčky“, shrnul podle Spencerové pro Vesti nejmenovaný zdroj z jednání.

Novinářka ale pochybuje, že by to znamenalo, že je Kyjev odhodlaný plnit minskou dohodu z 12. února. Poukazuje přitom na slova ukrajinského politologa Michaila Pohrebnického: "Prezident se zapřísahal oddaností minským dohodám, ale zároveň do parlamentu předložil návrh zákona, který napovídá, že závazky nebudou nikdy vyplněny. Text návrhu konstatuje, že zvláštní statut začne platit až po volbách na Donbasu, což v původním návrhu nebylo. Celé to navrhuje prezident, byť 12. bod minských dohod stanovil, že všechny otázky kolem voleb se musejí dojednávat s představiteli zvláštních regionů Donbasu v rámci kontaktní skupiny. Když tedy Merkelová kyjevskou vládu za zákon chválila, ještě asi nevěděla o jeho inovacích. Mám za to, že ji ale brzy někdo upozorní na to, že Kyjev jde cestou porušování dohod.“

  • Celý text je ZDE

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: vam

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Smažka! Foldyna sjel pirátskou europoslankyni a začalo peklo. Drogy a nadávky

16:03 Smažka! Foldyna sjel pirátskou europoslankyni a začalo peklo. Drogy a nadávky

„Smažka!“ napsal poslanec Jaroslav Foldyna o Pirátce Gregorové a připomenul její drogové video. Ozva…