Podle Dienstbiera by to bylo možné symbolicky vnímat jako souhlas s okupací a s anexí části cizího státu, tedy Krymu. Ale také s vysíláním vojáků na cizí území a vedením útočné války proti jinému suverénnímu státu na východě Ukrajiny. Nebo také s relativizací okupace Československa v srpnu 1968. „Nepochybně je to v rozporu se zahraniční politikou našeho státu,“ dodal Dienstbier.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
reklama
