Unii obhájců založila skupina předních advokátů. „Zjistili jsme, že se všichni setkáváme s obdobnými excesy a vybočeními orgánů činných v trestním řízení, především policie a státních zástupců. Že jsou naše zkušenosti podobné a rozhodně nejde o ojedinělé situace. Rozhodli jsme se, že by o tom bylo dobré diskutovat nahlas,“ vysvětluje Gřivna důvody jejího vzniku.
Ze sedmi zakládajících členů jich šest hájí nebo hájilo klienty z kauzy Nagyová. Podle Gřivny se ale za rok nebo dva ukáže, že se nejedná o žádnou lobbistickou skupinu, která by hájila zájmy klientů v této kauze. „Do živých kauz zasahovat nechceme. Budeme se věnovat těm případům, které už byly pravomocně uzavřeny,“ dodává advokát.
Státní zástupci v roli protivníků obviněných
Unie policii a státním zástupcům vytýká zejména případy, kdy je člověk obviněn, obžalován a nakonec soud rozhodne, že k tomu vůbec nemělo dojít. „Začátek obvykle přitáhne zájem médií. Někdy policie či státní zástupci uspořádají i tiskovou konferenci. Obviněný je pak pět, šest let stíhán. Když nakonec soud rozhodne, že stíhání nemělo být vůbec zahájeno, končí to maximálně jako krátká zpráva,“ kritizuje takový postup Gřivna.
Vadí jim také, že se státní zástupci už od počátku staví do role protivníků obviněných. Trestní řád přitom říká, že by se stejným úsilím měli zjišťovat skutečnosti ve prospěch i v neprospěch obviněných.
„Veřejnost to málo ví, ale oni mají možnost v přípravném řízení, pokud se obviněný doznává, podmínečně zastavit stíhání s tím, že se obviněný zaváže zdržet se nějaké činnosti (obdoba zákazu činnosti) nebo že zaplatí určitou částku obětem trestné činnosti (obdoba peněžitého trestu). Tehdy si taky musí udělat úsudek o vině,“ vysvětluje advokát. Legislativní změna by podle jeho názoru mohla dát signál, že zákonodárce chce nějaký jiný přístup. Záleží však prý vždy na lidech, kterých se to týká.
Psali jsme:
autor: nem
