Starostou jste se stal poté, co se Martin Půta stal hejtman a na svůj mandát rezignoval. Nelitujete svého rozhodnutí stát se starostou v polovině volebního období?

Že jsem se ujal funkce starosty v polovině volebního období, určitě nelituji. Práce městského úřadu byla dobře rozjetá, v řadě věcí, které jsme začali ještě s Martinem Půtou, jsem v loňském i letošním roce pokračoval. Současně realizujeme spoustu nových projektů, další připravujeme a stále máme vizi, co dělat dál.

A co nyní říkáte na to, že se stal Martin Půta předsedou hnutí STAN? Jak na vás osobně hnutí působí? Hodnotil byste pozitivně jejich návrhy a dopad na město? Jak městu například pomohla novela RUD, kterou prosadili právě Starostové?

Je to asi logický krok. Martinu Půtovi jsem samozřejmě fandil a po jeho zvolení gratuloval. Je vidět, že si prací pro město a nyní pro kraj dokázal vybudovat respekt i za hranicemi našeho regionu. Jako pozitivní vidím to, že se ve vyšší politice neobjevil ze dne na den, ale že za ním je dnes už více než 12 let práce v komunální politice. Tam nabyté zkušenosti jsou nenahraditelné. S tím souvisí moje vidění hnutí STAN. Vesměs je tvořeno starosty, kteří vidí problémy obyvatel obcí zblízka. Snadněji tak vidí, co je potřeba prosadit, co obce, města, ale i běžní lidé akutně potřebují. Novela RUD v případě Hrádku nad Nisou znamenala příjem zvýšený asi o 10 mil. Kč. Protože vloni se novela projevila poprvé a nevěděli jsme úplně přesně, co můžeme čekat a jaké reálné peníze skutečně do rozpočtu města přijdou, přistoupili jsme k využití těchto peněz opatrně. V Hrádku nad Nisou tak v loňském roce vznikla finanční rezerva, kterou nyní využijeme na investiční akce, jež jsme léta odkládali, nebo na spolufinancování projektů, na které se nám daří získávat dotace, ať na poli energetických úspor, zeleně, projektů infrastruktury apod.

Dlouhodobě také hnutí podporuje přímou volbu starostů. Co vy na to? A podpořil jste například peticí hnutí NEZÁVISLÍ, iniciovanou právě za přímou volbu zastupitelů?