Starosta Letohradu: Kandidovat do zastupitelstva kraje jsem se rozhodl ze tří důvodů

Pane starosto, byl pro město rok 2015 po stránce rozvoje rokem úspěšným?

Domnívám se, že byl rokem obvyklým, ve kterém se opět podařila uskutečnit celá řada investic, jak bylo plánováno. Například nový dětský bazén na koupališti, rekonstruovaný chodník v Tyršově ulici (hlavní spojnice mezi náměstím a nádražím), rekonstruovány byly některé místní komunikace (Na Stráni včetně inženýrských sítí pro dvě nové parcely, zbývající část Dolní cesty na Orlici), instalována nová velká dětská herní sestava na Sádkách, proběhla další etapa restaurování Morového sloupu, revitalizován byl park na náměstí Svobody, instalovány dvě nové kamery městského dohledového systému a řada dalších drobnějších záležitostí.

Na co nového se mohou těšit občané letos?

Pokračovat budeme další etapou rekonstrukce areálu koupaliště, konkrétně budovy sociálních zařízení a přístupového chodníku. Na jaře dokončíme práce na rekonstrukci hlavního chodníku z centra k nádraží – v Tyršově ulici, vysadíme novou alej. Rádi bychom rekonstruovali cca 0,5 km chodníku na Orlici. Největšími investicemi roku 2016, které se dokončí v roce následujícím, jsou vybudování infrastruktury v nové lokalitě bydlení Nad Bažantnicí, výstavba kanalizace a čistírny odpadních vod v nejmenší místní části, v Červené, a výstavba zcela nového veřejného osvětlení na sídlišti Spořilov, ta se celá uskuteční letos. Samozřejmě počítáme i s dalšími investičními aktivitami, například s dokončením nových parkovacích míst u vlakového nádraží, rekonstrukcí některých chodníků, u skateparku postavíme nové workoutové hřiště pro mladé a na Orlici instalujeme novou herní dětskou atrakci. Uskuteční se závěrečná etapa restaurování Mariánského sloupu na Václavském náměstí, opravena bude také další část parkových zdí. Ve výčtu by se dalo pokračovat.

Společně s partnerskou Niemczou připravujeme velký projekt, se kterým se budeme ucházet o dotační prostředky z programu Česko-polské přeshraniční spolupráce. V Letohradě bychom za jeho pomoci rádi revitalizovali park a obnovili zašlý objekt oranžérie, kde by mohli být malá botanická zahrada, živí motýli apod.

Finance vkládáme i do projektování – vznikají projektové dokumentace cyklostezek městem s cílem co nejvíce dostat cyklisty zejména z frekventovaných krajských silnic, projektují se rekonstrukce dalších místních komunikací, nové a k rekonstrukci určené chodníky atd. Jen s hotovými projekty, a tedy připravení, můžeme shánět finanční prostředky, bez zapojení cizích zdrojů by velké investiční akce vzniknout nemohly.

Při jednom z našich rozhovorů jste si posteskl nad bulvarizací většiny médií. Jsou tak podle vás média stále tím pověstným hlídacím psem demokracie, nebo se jejich význam posunul jinam?

Mnoho se toho nezměnilo, nadpisy prodávají média. Média mají neuvěřitelnou moc vtisknout lidem názor. A lze sledovat souboj mnoha médií se zcela opačnými názory. Lidé, kteří si „obrázek“ dělají z více médií, musejí být často překvapeni jejich protichůdností. Jsme svědky impozantního souboje protichůdných zpráv a utváření názoru na ně mnoha médii. Upřímně si přeji, aby lidé jedné ani druhé straně nepodlehli a stále vítězil zdravý selský rozum.

Jaký vliv může mít podle vás na kvalitu informací skutečnost, že jeden z nejmocnějších politiků ovládá řadu médií?

Obecně mám za to, že by média neměla být politiky vlastněna. Realita je ale jiná.

A o čem podle vás vypovídá fakt, že svobodná zahraniční média zpočátku zatajovala či bagatelizovala fakta o násilnostech a obětech silvestrovské noci v řadě evropských měst, zejména v Kolíně nad Rýnem?

Nerozumím tomu, je to právě o tom informačním souboji, myslím. Ve světě se odehrává něco zvláštního a neztratit alespoň částečně přehled v tom všem, co se děje, není vůbec jednoduchý úkol. Pokud média informace zatajila úmyslně, a to z jakéhokoli důvodu, záležitosti nepomohla, ba zcela naopak.

Sdružení obcí Orlicko se vyjádřilo proti vzniku azylového zařízení v Králíkách. Vy sám jste se pro Orlický deník nechal slyšet, že máte obavu zejména ze ztráty atraktivity území, do kterého se za poslední roky investovalo mnoho peněz do rozvoje infrastruktury cestovního ruchu. Pokud by podobný přístup volila i ostatní města, a především vláda, neobáváte se, že by koncentrací imigrantů v místech, která nejsou tak atraktivní, nahrávala vzniku dalších vyloučených lokalit? Není přijatelnější imigranty rovnoměrně rozmístit?

To je složitá otázka. Integrovat větší skupinu lidí v malém městě vidím jako zásadní problém. Něco jiného by bylo rozdělovat, jak uvádíte rovnoměrně, rodiny po celé ČR (např. rodina do jednoho města). Trvám na tom, že do naší oblasti, a to i z důvodu zmaření úsilí a ztráty jeho atraktivity, takové zařízení nepatří. V oblasti, která desítky let bojuje s celou řadou problémů a na dohled jsou polské hranice. Myslím, že z ghett na Západě radost nemají. Taková integrace není integrací. Má-li se integrace zdařit, musí to být malé skupiny, nejlépe rodiny, a to rodina do jednoho místa, další jinam. Tak, aby museli přijmout za vlastní naši kulturu. Pokud někdo v nouzi hledá útočiště pro svůj další život, musí se zákonitě podřídit místu, kde by rád žil, ne naopak.

Letohrad vyhrál krajské kolo Ceny Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón a jde do boje o titul Historické město 2015. Jste pyšný? A věříte v první místo? V čem je podle vás Letohrad lepší než konkurence?

Pochopitelně mám velkou radost. Již toto považuji za velký úspěch a celostátní finále je pouhou třešničkou na dortu, favority, myslím, nejsme. Letohrad má své osobité kouzlo a já si osobně velmi cením nasazení lidí, kteří pracují ve více než pěti desítkách místních spolků a organizací. Takový počet na šestitisícové městi hovoří jasně o jeho dobrém „duchu“, o místě dobrém pro život, kde se dobře snoubí historie se současností.

Jak jste prozradil pro naše stránky, parcel pro stavění rodinných, řadových i bytových domů je v lokalitě dost na další řadu let dopředu. Jaký je ale o bydlení ve městě zájem?

Prodány byly téměř tři desítky parcel na rodinné domy, což považuji za úspěch a odpověď na vaši otázku, zda je zájem. Od nového roku zatížila 21% DPH prodeje dalších parcel, očekávám přechodné zastavení prodejů. Věřím, že to se změní, až první domky začnou vyrůstat.

Pokud jde o obyvatele města, jaký je jejich současný počet? Nakolik městu obyvatel za poslední léta přibylo či ubylo a co k tomu přispívá?

Již mnoho let je ustálený počet kolem 6 300, nárůstky či úbytky jsou povětšinou v řádu jednotek, maximálně desítek. Vlivy jsou zejména přirozené (narození, úmrtí) a stěhování. Věřím, že i nová výstavba bydlení Nad Bažantnicí bude pro město znamenat alespoň částečný přírůstek v počtu jeho obyvatel, protože asi polovina stavebníků není zdejších. Pracovních příležitostí je u nás dostatek.

Co by se ještě podle vás dalo v tomto směru zlepšit?

Co mě trápí, je, že existuje řada občanů, kteří tu bydlí, ale trvalý pobyt mají hlášený jinde. Na takové občany neobdržíme daňový příděl, přitom využívají infrastrukturu, vytvářejí odpad a tak dále jako ti, jež zde trvalé bydliště mají. Tohle je potřeba do budoucna legislativně vyřešit.

Jak jste se také svěřil pro ParlamentníListy.cz, dostal jste několik nabídek na účast v krajských volbách. Byla pro vás některá z nich natolik atraktivní, že jste se ji rozhodl přijmout? A můžete být případně konkrétnější?

Budu konkrétní, jako stále nestraník budu kandidovat do krajského zastupitelstva Pardubického kraje za ČSSD. Vedly mne k tomu hned tři důvody. V letech 2008–2012 jsem již za tuto stranu byl krajským zastupitelem a nechci být přelétavý, byly splněny mé podmínky ke kandidatuře, a protože jsem již zastupitel byl, vím, že pro město je prospěšné, když je starosta členem krajského zastupitelstva. Svojí kandidaturou rovněž vyjadřuji podporu současnému hejtmanovi M. Netolickému, který podle mého názoru vedl kraj v letech 2012–2016 úspěšně.