Stát v krizi selhal. Takže chceme, aby měl ještě větší roli a vliv. Libertarián Kříž se chytá za hlavu

10.04.2020 17:55

„Je na posouzení každého z nás, zda to, že nás ‚stát‘ léčí, vzdělává, dopravuje, špehuje a jinak dbá o náš blahobyt, odpovídá našim nákladům na něj,“ píše ve svém komentáři pro server Reflex.cz předseda Libertariánského institutu Roman Kříž. Nynější koronavirová krize dle něho problémy a s tím související pravomoci státu posílí. Státnímu aparátu se prý „opět podaří otupit nespokojenost občanů slibem ‚zjednání nápravy‘ a lidi si prostě zvyknou“.

Stát v krizi selhal. Takže chceme, aby měl ještě větší roli a vliv. Libertarián Kříž se chytá za hlavu
Foto: Archiv RK
Popisek: Roman Kříž, Libertariánský institut

Anketa

Chcete, aby byl Andrej Babiš předsedou vlády i po volbách v roce 2021?

85%
15%
hlasovalo: 34307 lidí
Lidé si podle Kříže zvyknou stejně tak, jak si zvykli, že „jezdí po rozbitých silnicích, soudy soudí pomalu a mizerně, že pošta a České dráhy fungují tak, jak fungují, že se dotují zbytečnosti, že policie více dbá na vybírání pokut za rychlou jízdu než o bezpečnost silničního provozu, že je stát obere na důchodech, že si je stát pěstuje na daně, aby stát byl bohatý a oni chudí…“ „Zvyknou si zřejmě i na to, že z deklarované péče státu o jejich zdraví (za jejich peníze) nakonec zbyde jen nutnost ušít si doma provizorní roušky,“ poznamenává.

Sám řadí společenské elity do čtyř kategorií. V té první jsou podle něj lidé, kteří chtějí vládnout a čerpat z toho výhody, přičemž „jejich společným rysem je nedůvěra v obyčejné lidi, cítí se být povoláni k tomu, aby určovali ostatním, jak mají žít“.

Druhou skupinou jsou ti, kteří jsou na financování ze státu závislí, či je pro ně silný stát výhodnější. Jednat se má o některé lidi z akademické sféry, úředníky a také o část sportovců, umělců, neziskovek, podnikatelů a dalších profesí, lidí, kteří se nechtějí „trápit s přesvědčováním platících zákazníků na volném trhu“.

Následují elity „stát komentující“. Sem prý patří novináři, politologové a další, kteří se živí referováním o společenských a ekonomických problémech a jejich řešeních. „Novinářská elita se pak pídí po HLP (hluboký lidský příběh), zdokumentuje nějaký problém a následně útočí na politiky a úřady s všetečnými dotazy typu ‚Co s tím hodláte dělat?‘, na který zpravidla následuje reakce politika či úřadu ve smyslu ‚Přijmeme zákony/opatření, jež zajistí, aby k této politováníhodné události již nikdy nemohlo dojít.‘ Tato činnost se nazývá ‚investigativní žurnalistikou‘, vytváří další tlak na zvyšování role státu a zpravidla se vyznačuje nepochopením skutečných příčin problému, který zkoumá a jehož řešení požaduje,“ popisuje.

Poslední skupinou jsou elity smířené s aktuálním stavem. Brojit proti systému se těmto lidem, podle Kříže, nevyplatí, neboť „potenciální zlepšení při změně systému by nebylo rozhodující pro zlepšení poměru výnos/náklad“.

Proto podle komentátora není od těchto všech skupin lidí jakákoli motivace napadat roli státu a stát tak „neustále obhajuje svoji činnost a zároveň vytváří poptávku po dalším rozšíření své agendy“.

Stát většinu svých aktivit směřuje na regulace a přerozdělování: „Stát nemá žádné peníze, které by předtím někomu nevzal. Bere tedy peníze všem, reguluje a vytváří zdání, že většině lidí poskytuje více služeb, než tvoří jejich náklady,“ podotýká Kříž. K fungování základních složek sátu by podle něj stačila pouze plošná DPH ve výši 10 %.

„Je na posouzení každého z nás, zda to, že nás ‚stát‘ léčí, vzdělává, dopravuje, špehuje a jinak dbá o náš blahobyt, odpovídá našim nákladům na něj,“ přikládá.

Píše, že je „velmi málo obyčejných lidí, kteří by na redukci státní agendy prodělali“. Příkladem jsou důchodci. Ti podle Kříže „zjevně netuší“, že zvýšením jejich důchodů, vláda vzala tuto částku zvýšenou o administrativní část jejich vydělávajícím dětem. „O tom, že nebýt státu, nebyli by nuceni čekat na vládní almužnu, ale byli by multimilionáři užívající si podzim života,“ poznamenal.

Ukázal i směrem k vysokým cenám nemovitostí a k ceně nájmů. Prý málokoho napadne, že za tím stojí komplikovanost a nákladnost stavebního řízení či ekologické normy. „Jako příklad je možné uvést ukrajinský Kyjev, kde po odstranění restrikcí ze strany státu a samosprávy došlo k intenzivní výstavbě a k poklesu cen nemovitostí na pětinu (sic!),“ píše.

A dopady na naši společnost závislou na státu můžeme, dle Kříže, vidět i během koronavirové krize. A to nejen vzhledem k nedostatku zdravotnického materiálu.

„Děti jsou školou vedeny k tomu, že ‚autorita‘ rozhodne, co budou dělat, kdy, s kým, jakým způsobem…“ poznamenal. Vše pak končí „oblíbeným udáváním (‚paní učitelko, Horáček pod lavicí svačí!‘), v dospělosti se projevujícím účastí na Účtenkovce nebo hlášením policii výskytu jedinců v přírodě nenosících roušku“.

Proto hrozí do budoucna, že i přesto stát opět posílí: „Že stát v případě koronavirové pandemie selhal, je zjevné. Že selhat musel, je zřejmé rovněž. Že výsledkem bude většinové volání po větší roli státu, je velmi pravděpodobné. A že to situaci nezlepší, ale naopak, je nabíledni.“

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

koronavirus

Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.

autor: rak



Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„S tím jděte do prd*le.“ Dusno před demonstrací. Poučení, co se má udělat

13:24 „S tím jděte do prd*le.“ Dusno před demonstrací. Poučení, co se má udělat

Ve středu se odehraje další demonstrace proti vládě Petra Fialy na Václavském náměstí. Ovšem její or…