Například Městský ústav sociálních služeb ve městě Jirkově do své správy převzal městskou ubytovnu. Pro její obyvatele byly stanoveny nekompromisní podmínky. Mezi osmou hodinou ranní a šestou večerní musí všichni její obyvatelé budovu ubytovny opustit. Jak vysvětluje ředitelka Městského ústavu Eva Šulcová, má to zřejmý důvod: „Chceme lidi z ubytovny motivovat, aby začali pracovat. Každý, kdo má práci, ať již placenou nebo ne, se totiž může po uplynutí pracovní doby na ubytovnu vrátit před šestou hodinou,“ vysvětluje v článku internetového zpravodajského deníku Aktuálně.cz.
To má, v případě, že nezaměstnaní bezdomovci práci najdou, další důsledky. „Již při dobrovolnické činnosti si navíc lidé osvojují pracovní návyky, které jim pomohou získat placenou práci,“ říká ředitelka.
Trvalý úvazek? Zapomeňte
Alena Zieglerová z Agentury pro sociální začleňování říká, že na tradiční cíl v podobě trvalého pracovního úvazku by se mělo rychle zapomenout. „Pracovní poměr na dobu neurčitou začíná být fikcí. Cílem postupného zaměstnávání je sociálně znevýhodněného člověka dovést do standardního zaměstnání a přitom ukázat, že se nejedná o rizikového zaměstnance," popisuje fungování systému Zieglerová.
Zároveň ale zdůrazňuje, že od experimentálního projektu nelze očekávat zázraky. Většina cílových klientů totiž žije alternativním způsobem života, připomíná Alena Zieglerová. Mnozí pobírají sociální dávky a zároveň nelegálně pracují. Proto je podle ní nutno motivovat atraktivní nabídkou a zároveň po žádné stránce jejich situaci nezhoršovat. „Úspěchem je, když si po šesti měsících, kdy skončila zaměstnavateli podpora, udrží práci třicet čtyřicet procent lidí z různorodé skupiny. Tato čísla se nám daří naplňovat,“ ukazuje na možnou úspěšnost projektu Zieglerová.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jma
