Sto dní prezidenta Zemana. Co už ve druhém období stihl?

15.06.2018 14:03

Sestavování vlády, spor o výroky v otázce výroby jedu novičok či ponechání vyšetřovaného šéfa čínské CEFC ve funkci poradce, to řešil prezident Miloš Zeman během prvních 100 dnů svého druhého funkčního období v roli hlavy státu. Od března se vydal na dvě zahraniční cesty a na jednu návštěvu regionu nebo zavítal na sjezdy ČSSD, KSČM a Strany práv občanů, shrnuje Zemanovu aktivitu za prvních 100 dní ČTK.

Sto dní prezidenta Zemana. Co už ve druhém období stihl?
Foto: Hans Štembera
Popisek: Prezident Miloš Zeman veřejně spálil červené trenýrky, které skupina Ztohoven vyměnila za prezidentskou standartu vlající na Pražském hradě

Oproti počátku předchozího mandátu tráví Zeman více času na zámku v Lánech, kam za ním často jezdí další politici, a méně se objevuje při veřejných vystoupeních. Prvních 100 dnů druhého mandátu Zemanovi uplyne v sobotu.

Jedním z nejvýraznějších témat, se kterým bylo spojeno jméno prezidenta během prvních 100 dní nového mandátu, se stalo sestavování nové vlády Andreje Babiše (ANO). Zeman dostál svému slibu a Babišovi poskytl i druhý pokus na sestavení vlády. Ustoupil zároveň z deklarované podmínky podpory více než 100 poslanců.

Kritiky se prezident dočkal zejména za své výroky v kauze otrávení bývalého ruského agenta Sergeje Skripala. Oproti dalším českým představitelům Zeman řekl, že byl v Česku vyráběn v malém množství jed novičok, kterým byl údajně Skripal otráven. Jeho prohlášení uvítalo Rusko. Vysvětlovat také musel, proč si ponechal jako poradce šéfa firmy CEFC China Energy Jie Ťien-minga, jenž byl v Číně zadržen a je vyšetřován kvůli podezření z hospodářské kriminality.

V zahraniční politice pokračoval v silné podpoře Izraele, kdy se hlasitě vyjadřoval pro přesun české ambasády do Jeruzaléma. Opět jeho první zahraniční cesta po znovuzvolení vedla na Slovensko. Na druhou zavítal do Polska. Před pěti lety stihl Zeman navíc navštívit Rakousko a zúčastnil se summitu středo- a východoevropských prezidentů na Slovensku.

Méně tentokrát prezident vystupuje i na veřejných akcích v Česku. Během prvních 100 dnů ve funkci před pěti lety navštívil jednání vlády, Sněmovny i Senátu, v nynějším mandátu dosud v žádné této instituci nevystoupil. Oproti prvním měsícům ve funkci se také letos nezúčastnil pietní vzpomínky na vyhlazení Lidic, tryzny v Terezíně, připomenutí povstání z května 1945 či otvírání studánek na Žďársku. Tehdy také dvakrát navštívil Brno. S krajskými cestami Zeman ve svém prvním volebním období začal až později, letos už zavítal do Moravskoslezského kraje. Z kulturních akcí před pěti lety Zeman navštívil třeba zahájení festivalu Pražské jaro, letos byl na koncertě Dana Hůlky.

Mezi výrazné momenty počátku působení Zemana ve funkci prezidenta před pěti lety patřilo vyvěšení vlajky EU nad Pražským hradem, spory ohledně udělení profesury Martinu C. Putnovi nebo jeho nejistá chůze při vyzvednutí korunovačních klenotů, kterou podle Hradu způsobila viróza, podle kritiků alkohol. Řešil také záležitosti pádu vlády Petra Nečase a dostal se do sporu se svým protikandidátem, ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem, o jmenování velvyslanců.

Politolog Kamil Švec označil za nejvýraznější moment počátku druhého Zemanova funkčního období jeho pozici při skládání vlády. „Umocnil ještě tu benevolenci z prvního funkčního období, kdy přistupuje ke svým ústavním povinnostem velmi volně,“ podotkl Švec. Poukázal také na postoj Zemana k Evropské unii, kdy před pěti lety nad Hradem vyvěsil vlajku EU a často vystupoval proevropsky. V posledních měsících se naopak prezident vyjadřuje k EU spíše kriticky.

Oproti minulosti Zeman podle Švece tráví mnohem více času v Lánech a méně působí na Pražském hradě. „I jeho zahraniční cesty nejsou tak časté,“ řekl s odkazem na neúčast Zemana na summitu hlav států střední a východní Evropy ve Varšavě. Zastoupil ho tam předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO).

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: mp

Mgr. Ing. Taťána Malá byl položen dotaz

znásilnění

Dobrý den, prý pro novou definici znásilnění hlasovalo 169 poslanců. A co ten zbytek? To byl někdo proti? Zajímalo by mě kdo. A ještě víc by mě zajímalo, jak to bude vypadat v praxi. Jak bude oběť prokazovat, že říkala ne? A zvyšují se s novelou i tresty za znásilnění, protože když občas slyším o ně...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Mladí si myslí, že všechno zachránili Američané“. Plzeňský památník obětí války se smutným osudem

21:38 „Mladí si myslí, že všechno zachránili Američané“. Plzeňský památník obětí války se smutným osudem

Zrezivělý památník; víc, než se na pohled zdá. Jména škodováckých obětí druhé světové války po necel…