„Muslimové byli historicky dobyvatelé, ne oběti jako Židé. Chtěli rozšiřovat území jako křesťané do doby dvou světových válek, po nichž vznikly nové státy,“ sdělil mimo jiné pětačtyřicetiletý odborník na otázky radikálního islamismu Ed Husain při své první přednášce Islám a Západ v „městě nad Vltavou“. Podle něj islám spoluformoval Evropu, jak ji známe dnes, a kontrolované přijímání urpchlíků obohatí společnost.
Konec muslimské invaze
Na půdu CEVRO institutu ho pozval europoslanec a odéesák Jan Zahradil. Ten hned vysvětlil, jak se s Husainem poznal. „Před pár lety Skupina evropských konzervativců a reformistů pátrala v islámských zemích jako Turecko, Maroko či Tunis po politických stranách, s nimiž by mohla spolupracovat. Tehdy jsme se seznámili,“ prohlásil Zahradil. A dodal: „Chvíli jsme spolupracovali se Stranou rozvoje a spravedlnosti prezidenta Recepa Erdogana, ale po politických čistkách, které následovaly po nezdařeném puči v Turecku, jsme se rozešli.“
Ing. Jan Zahradil
Hned na začátku ledna zemřel významný britský filozof a politolog Roger Scruton, jenž právě vedl doktorskou práci Eda Husaina. Loni Scruton dostal od také již zesnulého předsedy Senátu Jaroslava Kubery čestnou medaili a při projevu v češtině se vyznal z hlubokého vztahu k Česku a k českému národu. Ve čtvrtek v Praze hovořil jeho žák o tématu, které pravidelně komentuje pro světová média jako CNN, Fox News či BBC.
O islámu a jeho projevech vůči západní civilizaci, která podle Husaina stojí na třech pilířích – z Athén má lidskost, z Říma zákonnost a občanskost, kdežto z Jeruzaléma čerpá aspekt víry. Západ totiž stojí hlavně na židovství a křesťanství. Islám naopak závisí zcela na aspektu z Jeruzaléma. Vztah mezi západní civilizací a islámským světem provází historie konfliktů. Jedním z hlavních milníků byla bitva u Tours, známá také jako bitva u Poitiers, v níž vojsko Franské říše vedené Karlem Martelem porazilo armádu Umajjovců emíra Abd ar-Rahmána, takže je považována za konec muslimské invaze do Evropy.
Gangy v Británii
Následně Husain hovořil právě o dobyvatelské historii muslimů a vzpomínal na historika a orientalistu Bernarda Lewise, který bojoval ve druhé světové válce a pak učil na Princetonské univerzitě. Právě Lewis totiž prohlásil, že muslimové byli historicky vždy vládnoucí třídou. „Muslimové jsou teď na západě občanská menšina a ne vládnoucí třída. Věříme však v něco jiného. Jsme zvyklí na statut vládnoucí třídy, jako byli třeba Mughalové či Osmané,“ dodal Husain.
Ve Velké Británii podle něj dříve muslimové žili v míru, ale po 11. září 2001 se to změnilo. Od té doby bylo zaznamenáno sedmnáct útoků, včetně třeba nedávného útoku na mostě London Bridge. Ve Velké Británii je dle Husainových údajů na 30 tisíc sledovaných nebo vězněných radikálů a muslimská komunita tam čítá 4 miliony lidí. Navíc britská média hýří články, jak muslimové nejsou schopni začlenit se do společnosti, vytvářejí gangy a ty napadají pokojné občany či znásilňují ženy.
A v následné debatě myšlenku dokončil: „Chápu, že se lidé ptají, proč by měl daňový poplatník platit sledování a věznění muslimských radikálů, a chápu mínění, že pokud se západní hodnoty někomu nelíbí, ať se vrátí do své země, kde mu budou jeho netolerantnost tolerovat.“
Koloniální minulost Západu
Europoslanec Zahradil podotkl, že v Česku si většina lidí myslí, že země ve střední Evropě nejsou zodpovědny za miliony migrantů, které se tlačí do Evropy, protože nemají koloniální minulost.
Na to Husain odpověděl, že Evropská unie sice vznikla v rámci hesla „jeden za všechny, všichni za jednoho“, ale jednotlivé státy by se měly samy rozhodnout, kdo, kde a kdy by měl přejít jejich hranice. „Věřím, že migrace je dobrá věc, ale musí být kontrolovaná a jen se souhlasem občanů. Vždyť i Ježíš, Mohamed, Platón či Aristoteles byli uprchlíci. Měli bychom poskytnout azyl těm, kteří ho potřebují,“ dodal.
Také zmínil fakt, že pradědeček britského premiéra Borise Johnsona Ali Kemal byl tureckým novinářem a později také posledním ministrem vnitra Osmanské říše.
Ohledně srovnávání některých muslimských zemí se ohradil. Nelze prý srovnávat Saúdskou Arábii a Írán. „Írán je fašistický stát, který chce svou islámskou revoluci vyvážet do světa. Chce zničit Izrael a rozdmýchává vzpoury v Bahrajnu i v Saúdské Arábii. Generál Sulejmání byl proto zabit účelně,“ doplnil Husain.
Nekompatibilita islámu a Západu
Argument muže z publika, že islám není kompatibilní se západními hodnotami a proto musí zákonitě dojít ke střetu, nejspíš krvavému, rozvinul.
Scruton od něj prý vždy chtěl odpovědět na čtyři zásadní otázky. Jestli lze svět kultury, lidského racia, skloubit s myšlením muslimů? Jestli muslimové dokáží přijmout západní individualismus? Jestli se dokážou podřídit právnímu státu a zda dokážou zredukovat svou posedlost šaríou? Jestli dokážou přijmout sekulární stát? – Na všechno prý lze odpovědět kladně. Někteří myslitelé ve zlatém věku islámu vyznávali lidské racio. V počátcích byli i muslimové individualisty. Právnímu a sekulárnímu státu by se teoreticky muslimové mohli podřídit, vždyť už pozorujeme určité výhonky takového chování, ale jsou zatím dost zřídkavé.
Dále přišel dotaz, proč islám v Evropě a muslimská menšina jsou doménou nikoli konzervativních, ale levicových či liberálních stran, které sdílejí s většinou muslimů jejich světonázor.
Jak vysvětlil Husain, konzervativní strany v Evropě k muslimům nejsou moc přívětivé. Proto raději takticky přeslechnou náruživost levičáků pro témata jako práva LGBT, feminismus či boj za náboženskou svobodu, a spojují se s nimi. „Ale pozor na to. Jde o podpis smlouvy s ďáblem, což se může vymstít. Jde o falešný pocit bezpečí. Vždyť v Gaze levičáky shazují ze střech a v Íránu byla levice tvrdě potlačena,“ doplnil.
„Jsem muslim. Prošel jsem vlastní cestu, abych věřil v rovnost pohlaví. Znám pár vůdců, kteří chtěli v muslimských státech uzákonit rovnost pohlaví, ale klerikové byli proti. Nicméně i v Evropě jste si prošli vývojem. Tisíce žen zde byly kdysi upáleny u kůlu za čarodějnictví. A když už jsme u toho, tak ve Spojených arabských emirátech je více žen ve vládě, než vě většině evropských vlád," zmínil Ed Husain, jenž v součanosti působí v blízkovýchodním programu amerického Wilson Centre a v britském think-tanku Civitas. Je poradcem několika vlád v otázkách národní bezpečnosti a spolupracovníkem britského ministerstva zahraničí.
V CEVRO institutu, i přes vše výše sdělené, svou řeč skončil smířlivě: „Nechtěl bych odstranit islám z Evropy, protože islám pomáhal Evropu formovat. Už by to ani nešlo.“
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský