Chcete, aby byl Andrej Babiš znovu premiérem?Anketa
„Z řadové úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí (tzv. Istanbulské úmluvy) se stal obludný dokument, jehož přijetím podle kritiků skončí normální svět,“ píše Jílková a shrnuje, že tento „příběh odstartoval v roce 2018 proslulým kázáním prof. Piťhy o homosexuálech jako nadřazené vládnoucí třídě a deportacích do nápravně-výchovných pracovních táborů vyhlazovacího charakteru“.
„Vyděsil tím minimálně polovinu těch, co se bojí všeho neznámého. Vzbuzování strachu byl vždycky spolehlivý nástroj k rozdělování a ovládání,“ míní poslankyně a doplňuje, že „na vybuzenou atmosféru pak rychle navázaly nejrůznější skupiny, které si úmluvu vzaly jako svoje téma ke zviditelnění a strach dál soustavně živí“.
Ve skutečnosti však dle ní úmluva řeší prevenci násilí, dostupnost péče pro osoby vystavené násilí a zacházení s nimi během vyšetřování a trestního řízení. „Vyhodnocení přijatých opatření se děje formou doporučení a sdílení dobré praxe, tedy žádné tvrdé sankce nebo zavírání lidí do vyhlazovacích táborů,“ odmítá podobná tvrzení o úmluvě, u níž se upozorňuje například na to, že se v ní píše o „vymýcení předsudků, obyčejů, tradic a veškerých zvyklostí, které jsou založené na myšlence méněcennosti žen nebo stereotypním pojímání rolí žen a mužů“ a která chce začlenit lekce o otázkách rovnosti mezi mužem a ženou či o genderových rolích bez stereotypů do školních osnov.
„Opravdu tady ještě řešíme násilí, nebo nějaké fiktivní hypotézy?“ táže se lidovecká politička. Podle ní „už je načase přestat s touhle pohádkou“ a potěšil by ji především první krok ze strany katolické církve, která prý „v podstatě stála na začátku téhle smršti“.
„Díky za pozvání na seminář ve Sněmovně k uvedenému tématu,“ ocenila též, že se mohla zúčastnit semináře, který pořádaly poslankyně hnutí STAN Lucie Potůčková a Barbora Urbanová.
„Děkuju moc za tento příspěvek i tvou účast, kolegyně moje,“ ocenila krátce nato slova Jílkové někdejší asistentka předsedy STAN Víta Rakušana a současná poslankyně Urbanová.
Kritika Jílkové mířící k oponentům Istanbulské úmluvu přitom doléhá především na její lidovecké kolegy a kolegyně – právě lidovci se totiž proti přijetí úmluvy v Česku stavěli nejhlasitěji.
„Máme za to, že současná platná legislativa ČR postihuje celou škálu násilí proti ženám. Z tohoto hlediska je Istanbulská úmluva v našem právním řádu nadbytečná. Pokud se přesto ukáže, že existují způsoby násilí, které nejsou vůbec nebo jen nedostatečně postihovány našimi zákony, jsme připraveni tento stav napravit úpravou domácí legislativy. K potírání násilí na ženách tedy v České republice Istanbulskou úmluvu nepotřebujeme,“ hlásal k úmluvě současný poslanec a místopředseda KDU-ČSL pro oblast politiky Evropské unie Ondřej Benešík v polovině roku 2020 a odmítl, že by nepodpoření textu znamenalo, že jsou tací lidé těmi, co tolerují či dokonce schvalují násilí na ženách.
„KDU-ČSL odmítá Istanbulskou úmluvu, protože umožňuje podporu genderové ideologie, například zpochybňováním přirozené rodiny s jejím označováním za stereotypní pojímání rolí mužů a žen. Domníváme se, že nikdo není schopen dát politické záruky, že Istanbulská úmluva nebude v průběhu času interpretována v neprospěch rodiny založené na vztahu jednoho muže a jedné ženy. Dále chybí záruka, že úmluva nebude sloužit jako záminka či legislativní opora ke stírání autentických rozdílů mezi mužským a ženským pohlavím a k odstraňování pojmů otec a matka z vládní prorodinné politiky,“ souhlasila s ním též lidovecká poslankyně u Pavla Golasowská.
Mgr. Bc. Pavla Golasowská, DiS.
Proti se stavěl i samotný předseda KDU-ČSL Marian Jurečka. „KDU-ČSL má na Istanbulskou úmluvu od samého začátku stejný názor, který jsme vyjádřili už jednou hlasováním. V Sobotkové vládě jsme nehlasovali pro ratifikaci této úmluvy. Ve vládě byla Istanbulská úmluva před několika lety schválena hlasy ČSSD a ANO,“ odmítl podporu úmluvy.
Diskutabilní je dle lidovců i samotný přínos Istanbulské úmluvy v praxi. Poukázali, že když se v roce 2019 ve Sněmovně dotazovali zástupců zemí, které úmluvu přijaly – tedy Rakouska, Portugalska a Srbska – nedokázali prý odpovědět na dotaz „kolik žen úmluva ochránila a jak se situace zlepšila“ a zazněla pouze odpověď, že data se vyhodnocují.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rak
