Žantovský v hlasech obviňujících Černockého spatřuje akorát „štvanici na člověka, který se někomu jeví být nepohodlným“. Kromě samotného lustračního usvědčení pak odkázal i na slova publicisty.
Černocký tvrdí, že po postupu do užšího výběru kandidátů do Rady ČT očekával urážky i „pokusy o diskreditaci“ týkající se spolupráce se Státní bezpečností.
Obvinění označuje za absurdní. „StB se mě marně pokoušela na konci osmdesátých let po dobu asi čtvrt roku přemluvit ke spolupráci. Vůbec jsem netušil, že si na mě založili spis a dokonce mi, bez mého vědomí, přidělili jakési směšné ‚krycí jméno‘ J. To jsem zjistil až v roce 1990,“ shrnul.
Státní bezpečnost jej měl vést v kategorii kandidáta tajné spolupráce, stejně jako množství dalších osobností v předlistopadové době. Připomíná, že se tak „octnul po boku třeba i Václava Havla, jehož jméno bylo z jasných důvodů z Cibulkova seznamu později vypuštěno“.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
reklama
