V původním znění stanov se uvádělo, že SL „prosazuje právní nárok na domovinu, její znovuzískání, a tím i realizaci práva národnostních skupin na sebeurčení“ a že „hájí právo na vrácení zkonfiskovaného majetku sudetských Němců, případně na jeho rovnocennou náhradu nebo na odškodnění za něj“. Loni však organizace, která zastupuje především zájmy Němců vysídlených po druhé světové válce z bývalého Československa, oba tyto články ze stanov vypustila. Hlasovalo pro to přes 70 procent sudetoněmeckých organizací.

Odpůrci změny stanov rozhodnutí napadli u soudu. Tvrdili, že vypuštěním zmínky o vracení majetku se mění účel SL, a proto je nutný souhlas všech členů sdružení. „Podle rozhodnutí soudu se novou formulací stanov nemění účel sdružení, jak tvrdili žalobci z řad pravicového Witikobundu, a většina, kterou byla změna schválena, byla více než dostatečná,“ sdělila dnes ČTK mluvčí SL Hildegard Schusterová. Podle ní dal soud vedení SL v politické rovině za pravdu.