Švédku napadenou imigrantem nechtěla policie vyslechnout a nutila ji volat na jinou linku? Mrazivý příběh z newyorkského think-tanku

19.12.2018 17:10

V zemi, která se holedbá feministickou vládou, jejímž hlavním cílem v oblasti genderové politiky je nastolení mocenské rovnováhy mezi ženami a muži, aby mohli formovat společnost a svoje vlastní životy, opouštějí ženy své domovy se strachem, že se stanou oběťmi sexuálního násilí. Právě takto popisuje situaci ve Švédsku komentátorka, právnička a politická analytička Judith Bergmanová v článku pro Gatestone Institute v New Yorku. Upozorňuje, že v rozporu s tvrzením médií pocházelo za posledních pět let 58 procent pachatelů znásilnění z ciziny, především ze Středního východu, severní a jižní Afriky.

Švédku napadenou imigrantem nechtěla policie vyslechnout a nutila ji volat na jinou linku? Mrazivý příběh z newyorkského think-tanku
Foto: Hans Štembera
Popisek: Akce na podporu švédského policisty, který upozornil na nesmírný nárůst kriminality páchaná migranty a začal být kvůli tomuto sdělení perzekuován

Gatestone Institute v New Yorku je think-tank, který informuje veřejnost především o tom, co před ní údajně mainstreamová média tají. Autorkou následujícího textu, který vyšel 28. listopadu v anglickém originále, je Judith Bergmanová, komentátorka, právnička, politická analytička a vedoucí spolupracovnice Gatestone Institute. Pro českou verzi Gatestone Institute ho přeložil Mikuláš Hrubiško a ParlamentníListy.cz ho publikují v plném znění.

„Švédsko má“, podle prohlášení své vlády z listopadu roku 2015, „feministickou vládu. Genderová rovnost je pro nás základním pilířem našeho snažení na národní i mezinárodní úrovni... V oblasti genderové politiky je hlavním cílem vlády nastolení mocenské rovnováhy mezi ženami a muži, aby mohli formovat společnost a svoje vlastní životy. To je nakonec otázka demokracie a sociální spravedlnosti“.

Ale počkejte. Neměly by ženy žijící pod „feministickou vládou“ – mít přinejmenším možnost – opustit své domovy bez strachu, že se stanou oběťmi sexuálního násilí?

Pachatelé znásilnění pocházejí hlavně ze Středního východu a z Afriky

Podle Švédské národní rady pro prevenci kriminality (Brottsförebyggande rådet nebo zkráceně Brå) bylo švédské policii v roce 2017 ohlášeno 22 000 sexuálních trestných činů, z toho bylo 7 370 znásilnění. To odpovídá v průměru 20 ohlášeným případům znásilnění denně - dvakrát více než v roce 2005. To jsou však jen nahlášená znásilnění. Například v roce 2012 bylo podle Brå ohlášeno policii pouze 20 procent všech znásilnění.

V rozporu s tím, co švédské sdělovací prostředky již léta kážou – že většina znásilnění proběhne v soukromí a je spáchána na obětech, které už před tím své útočníky znaly – je velká většina znásilnění ve skutečnosti spáchána na veřejnosti muži, kteří nikdy předtím svou oběť neviděli, uvádí Brå. Z 843 mužů odsouzených za znásilnění nebo za pokus o znásilnění za posledních pět let podle zprávy Svt Nyheter (Švédská televize) pocházelo 58 procent pachatelů ze zahraničí – ze Středního východu, severní Afriky, jižní Afriky a dalších míst mimo Evropu. Pokud jde o muže odsouzené za pokus o znásilnění, stejně jako o znásilnění, kde se oběť a pachatel předem neznali, bylo 80 procent mužů cizího původu a 40 procent mužů bylo ve Švédsku nejdéle rok.

Donutit švédskou policii, aby třeba jen sepsala zprávu o pokusu o znásilnění ženy, je mírně řečeno obtížné – toto je samo o sobě znamením, že je něco shnilého ve „feministickém“ království švédském.

Policistka oběti poradila, aby o útoku volala na jinou linku

Například v malém městečku Deje ležícím v centrálním Švédsku nedávno afghánský migrant žijící v místním migračním centru napadl, pořezal a pokusil se znásilnit ženu, Mikaelu Blixt, když byla za bílého dne na procházce se psem.

Útočník nejprve nakopl jejího malého psa, pak srazil Mikaelu Blixt k zemi a pořezal ji nožem na boku. Podařilo se jí útočníkovi uniknout a dostat se domů i se svým psem. Šokovaná a krvácející se pokusila ohlásit útok policii.

To se jí však málem nepodařilo. Když paní Blixt zavolala na tísňovou linku záchranných složek, tak s ní policie dokonce odmítla mluvit. Řekli jí, že když už je po útoku, tak musí zavolat na jinou než na tísňovou linku. Podle Mikaely Blixt jí policistka řekla: „Pokud chcete ohlásit útok, tak si budete muset počkat ve frontě na telefonu.“ Poté, co strávila téměř celý den marnými pokusy dovolat se policii, vydala se další den do sousedního města na nejbližší policejní stanici, kde policie 24 hodin po útoku její oznámení konečně přijala.

Vyprané kalhoty útočníka se stopami krve nebyl čas zajistit

Poté, co opustila policejní stanici, uviděla Mikaela Blixt u migračního centra důkaz o sexuálním útoku na ni: vyprané kalhoty útočníka sušící se venku na šňůře se stopami krve. Oznámila to policii, ale ta neměla ten den čas tento důkaz zajistit. Ve skutečnosti, podle Mikaely Blixt, policie neudělala nic, přestože věděla, kde násilník, který ji napadl, žije a mohla ho snadno identifikovat.

Mikaela Blixt o své zkušenosti napsala na facebookovou stránku lokální komunity ve zjevné snaze spojit se s druhou ženou, která byla v této oblasti znásilněna o dva týdny dříve. Její příspěvek na Facebooku sdílelo tisíc lidí – což policii přimělo k tomu, že Mikaelu Blixt kontaktovala a napomenula ji, že narušuje jejich probíhající vyšetřování, které ale ve skutečnosti v té době ještě neprobíhalo. Policie také odmítla zveřejnit popis pachatele, tvrdíce nepochopitelně, že pachatel by mohl vyšetřování „ztížit“.

Organizátor pokojné demonstrace obviněn z narušení veřejného pořádku

Přestože policie údajně nemá ani čas, ani prostředky, aby tento pokus o znásilnění vyšetřila, tak se strážci zákona objevili v plné síle na demonstraci solidarity s Mikaelou Blixt a „proti násilí“, které se zúčastnilo 80 občanů Deje. Dvě policejní hlídky a policista v civilu přišli, aby sledovali tuto mírumilovnou událost a jakmile akce skončila, obvinili jejího organizátora z narušení veřejného pořádku. Zjevně nepožádal o povolení k demonstraci. Švédská policie nemá problém s násilníky z řad migrantů, ale nestrpí neohlášené pokojné demonstrace.